Je tu r. 22. Look up!

Rok 2022 bude dost možná jeden z nejnáročnějších roků z ekonomického hlediska za posledních několik desítek let. Přeji všem hodně zdraví a štěstí. Ale nezapomeňme, že štěstí přeje připraveným.

Podívejme se realitě do očí:

Zvyšování úrokových sazeb

Větší část roku 2021 byla základní úroková sazba v ekonomice, tzv. repo sazba, na úrovni 0,25 % p.a. 23.6. začala ČNB úrokové sazby navyšovat – repo sazbu tehdy navýšila na 0,5 %. Následovala další čtyři navýšení – poslední ve středu 22.12.2021 – kdy bankovní rada ČNB rozhodla o nastavení repo sazby na úroveň 3,75 %.

Zajímavá byla i následná tisková konference ČNB, kdy guvernér Jiří Rusnok odpovídal na otázku, kam až se může repo sazba v nejbližších měsících posunout. Odpověděl, že „výrazně nad čtyřprocentní hranici“. Copak je to asi za číslo? Jaká bude repo sazba za rok? 5 %? 6 %? Nebo snad 7 %?  Nebo ještě více? Repo sazba na úrovni 6 % byla naposledy v září r. 1999. Nejvyšší úrovně 39 % dosáhla v době ekonomické krize v r. 1997.

A jaké bude mít dopady další navyšování repo sazby?

Ještě před rokem bylo možné získat hypotéku s úrokovou sazbou 1,89 % p.a. na 5-10leté fixační období, a to bez závazku využívat od dané banky další doplňkové produkty jako např. pojištění schopnosti splácet. Dnes za stejných podmínek začínají sazby okolo 4 % p.a. Pokud jste si před rokem brali hypotéku 5 mil. Kč na 30 let, splácíte měsíčně přibližně 18.200 Kč. Pokud si budete brát stejnou hypotéku dneska, Vaše splátka bude minimálně 23.800 Kč, tedy o 5,6 tis. Kč měsíčně více.

Pokud ale bude za rok repo sazba na úrovni 5 – 6 %, pak můžeme očekávat úrokové sazby na hypotečních úvěrech okolo 6 – 7 % p.a. Těm klientům, kterým v průběhu roku 2022 bude končit fixační období na hypotéce a včas si nezajistí úrokovou sazbu alespoň za současných podmínek, se zvýší splátky o dalších několik tisíc měsíčně. Ze splátky 18.200 Kč (při sazbě 1,89 %) se najednou stane splátka 30 tis. Kč (při sazbě 6 %) – to už je celkem citelný rozdíl.

Úroková sazba u hypotéky 4 % ročně může někomu přijít vysoká. Záleží ale, s čím toto číslo porovnáme. Pokud se sazbami z druhé poloviny roku 2020, pak ano. Možná nám ale za rok bude sazba 4 % ročně připadat více než záviděníhodná. Ten, kdo bude čekat na konec fixačního období až mu banka předloží svoji nabídku, bude platit tisíce měsíčně navíc za to, že nereagoval, když byl ještě čas.

Nejistota ohledně covidu

Nyní už je jasné, že dvě dávky očkování nejsou tečkou za covidem… možná nejsou ani čárkou. Je před námi třetí dávka, očkování dětí a možná i nějaká nová vakcína. V lednu Českem prosviští varianta omikron a dnes stále ještě nevíme, co to prakticky bude znamenat z pohledu smrtnosti, úmrtnosti, omezování ekonomiky, dopadu do státního rozpočtu atd. atd.

Přijde po omikronu další varianta? Kdy přijde tzv. omega? Kdy si budeme moci už konečně říct, že to nejhorší je za námi?

Zadlužování ČR

Dynamika zadlužování ČR za vlády Andreje Babiše se utrhla ze řetězu. V předvolebních slibech Petra Fialy jsme se dozvěděli, že jeho vláda dokáže snižovat zadlužení o 100 mld. Kč ročně bez navyšování daní. Tento lákavý slib má však v sobě ukrytých mnoho nejistot a rizik. V tuto chvíli prostě nevíme, jaký bude skutečný růst HDP v r. 2022 a s tím spojený výběr daní. ČNB může ekonomiku nárůstem sazeb v příštím roce přiškrtit více, než se při plánování státního rozpočtu počítalo. Zvyšování úrokových sazeb s sebou přináší i nárůst nákladů na obsluhu státního dluhu. Na jednu stranu výhodné protiinflační dluhopisy (s neodolatelnou reklamou bývalé ministryně financí paní Schillerové) znamenají nárůst státních výdajů na straně druhé, které zaplatí všichni daňoví poplatníci.

I když se skutečně podaří nové vládě šetřit bez navyšování daní, bude to beztak znamenat, že ty miliardové předvolební dárečky zaplatíme. K diskuzi přichází zavedení nových poplatků jako např. dříve u lékaře, příp. snížení určitých státních podpor – jako např. u stavebního spoření apod. Právě státní podpora ze stavebního spoření byla plánována před lety ke zrušení jako kompenzace propadu příjmu při zrušení daně z nabytí nemovitosti. Uvidíme, jaká kouzla nám nová vláda předvede. Poprat se s takovým dluhem nebude nic jednoduchého. Jediné, co je na tom dluhu jisté, je, kdo jej nakonec zaplatí.

Zvyšování cen energií

Téma zvyšování cen energií by vystačilo na samostatný článek – možná spíše celou knihu. Konečný výsledek je ale jasný: všichni budeme platit více, neboť energie potřebujeme všichni. A i když se ukazuje jako dobrá investice mít fotovoltaiku či jakékoliv jiné zajištění proti nárůstu cen energií, v konečném důsledku se ceny energií promítnou do posledního rohlíku nebo poštovní známky. Jestliže se rozšíří dotace jakéhokoliv druhu na alternativní zdroje energie, i ty někdo zaplatí v daních nebo vyšší inflaci.

Inflace

V dnešní době je těžké najít výrobek či službu, jejíž cena za poslední rok nevzrostla. Držím palce všem, které v r. 22 čeká stavba domu. Za poslední rok se zvýšily ceny nemovitostí, stavebních prací, materiálů, pohonných hmot, většiny potravin, již zmíněných energií, ale i třeba autopojištění.

Aktuální inflace je dle oficiálních zdrojů přibližně 6 %. Záleží na tom, jak inflaci měříme a jak si ji definujeme. Pokud vyjdeme z praktické definice, že inflace představuje znehodnocení peněz (respektive měny), pak si ji můžeme vyjádřit jednoduchou otázkou: Pokud někomu na živobytí před rokem stačilo 30 tis. Kč měsíčně, kolik je to dneska (za jinak stejných podmínek)? V případě 6% inflace, by to znamenalo nárůst výdajů o 1,8 tis. Kč měsíčně. To ale vypadá jako poměrně optimistický nárůst měsíčních výdajů s ohledem na výše popsané okolnosti. Osobně se spíše kloním k přesvědčení těch ekonomů, kteří tvrdí, že skutečná inflace je o několik procentních bodů vyšší.

A nakonec je vhodné zmínit ještě jeden zajímavý – často rozšířený – omyl, pokud jde o vnímání inflace: Podívejme se na známá statistická data a např. na prognózu inflace na webu ČNB: rok 2021 uzavíráme s inflací okolo 6 %, pro rok 2022 ČNB očekává inflaci v intervalu od 3 do 8 % a pro rok 2023 bychom se snad mohli dostat k inflačnímu cíli pod hladinu 3 %. To ale neznamená, že v r. 2023 budou ceny klesat na úroveň roku 2019 – 2020. Dosažení inflačního cíle centrální bance pomůže asi vůbec nejvíc pouhá statistika (nebo matematika – jak kdo chce). V roce 2023 se totiž bude inflace vypočítávat z cenové základny roku 2022 – tedy po dvouletém nárůstu cen. Všeobecná cenová hladina v ČR bude proto v r. 2023 o 15 - 20 % vyšší, než byla v r. 2020. Snížení míry inflace neznamená pokles cen, ale snížení nárůstu cen.

Rok 22

Jestli si někdo myslel, že zavření ekonomiky a vypouštění peněz těm, co nepracují (ať už z jakýchkoliv důvodů), do ekonomiky metodou tzv. helikoptérových peněz nebude mít žádný další citelný dopad, byl přinejmenším naivní.

Za více než 20 let na trhu finančních služeb jsem si potvrdil již mnohokrát, že finanční těžkosti se nejvíce dotýkají těch lidí, kteří se nejsou ochotni podívat včas realitě do očí. Zdravotní krize spojená s šířením koronavirové infekce nám ukázala, k čemu osvojení tohoto pštrosího zvyku lidmi vede – ke ztrátě lidských životů. Docela pěkně s tímto tématem pracuje film Don`t Look Up s Leonardem DiCapriem v hlavní roli.

Nyní nás čeká ustát situaci ještě ekonomicky – nejen na té nejvyšší makroúrovni – z pohledu světové ekonomiky – ale i z pohledu naší malé české ekonomiky a zároveň na té nejnižší úrovni z hlediska ekonomiky každé jedné domácnosti. To, co neodpracují ministři a premiéři, budeme muset odpracovat my.

Ať už nás čekají budoucí výzvy jakékoliv, budeme jim lépe čelit, pokud budeme zdraví a v dobré kondici. Přát si nyní pevné zdraví má proto další nový rozměr. A pokud jde právě o zdraví, uplynulé měsíce nám dost zřetelně ukázaly, že i to máme do značné míry ve vlastních rukou.

Přeji nám všem, aby ten bezprecedentní covidový ekonomický důsledek trval pouze jeden rok. Stejně jako všechny roky předchozí bude i rok 2022 z velké části takový, jaký si ho uděláme.