Reakce na pamflet Zdeňka Hornera

Na můj předchozí článek reagoval ve svém článku "Identita české islamofobie I." bloger Zdeněk Horner. Protože jsem v daném článku citován a jsou mi podsouvané nesmysly, považuju za nutné reagovat i jinak, než pouze v diskuzi.

Projdu postupně ta neuvěřitelná tvrzení, které mi pan Horner podsouvá, přitom při citaci mého článku předvádí doslova učebnicové vytrhávání z kontextu, aniž by se obtěžoval širšími souvislostmi problému, případně mi podsouvá názory, které vůbec nezastávám!
První cintát:

Autor blogu polemizuje s pojetím hodnot u pana Janoty. Vychází z vlastní představy, kde vládnou asi vlastenecké „absolutní základy práva a základní hodnoty“. To zní velice lákavě. Až na to, že autor současně hlásá stanovisko, že v hodnotovém střetu může přežít jenom jeden, ale pokud budeme striktně uzavřeni ve své zemi, pak se vyhneme údajně civilizačnímu střetu. Uzavřeni znamená nikoho sem nepustit. To je panečku vlastenectví!Zdroj: http://horner.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=54219

Tak nejprve v čem spočívá ten hodnotový střet, ve kterém může "přežít" pouze jedna z variant - a já zcela pochopitelně, logicky, jako občan středoevropského státu prosazuji, že má "zvítězit" evropská verze hodnot... stačí, když si vypomůžu příkladem, který často a rád uvádí Hynek Kmoníček: Evropanem není člověk díky tomu, že se v Evropě narodil, ale díky tomu, že zastává tři základní a zásadní hodnoty platné pro evropský civilizační okruh: sekulární stát (tzn. oddělení církve resp. náboženství a státní moci), rovnost muže a ženy, rovnost všech náboženství (+ ateismu) a já k tomu dodám další příklad (byť by jich bylo možné přidat mnohem víc, jako další příklad bych zvolil ústavně garantované právo si víru zvolit, změnit či od ní odejít) - svobodný lidský život je nejvyšší hodnotou chráněnou zákonem. Existence tohoto střetu hodnotových systému vůči islámu je podle mě nezpochybnitelná, ale není spojena jen a výhradně s islámem! Moc dobře vím, že například vraždy z důvodu rodinné cti nejsou spojeny výhradně s islámem (dějí se i v jiných kulturách) - přitom některé evropské země mají tendence tento jev poněkud "pardonovat", a to tím, že soudy (registroval jsem příklady z Velké Británie a Německa) při vynášení rozsudku přihlížejí ke kulturním zvykům domoviny pachatelů těchto zločinů a snižují na základě této argumentace tresty, což je zásadní a osudová chyba a projev ustupování od ochrany našich vlastních hodnot! Jak asi každému při čtení tohoto odstavce dochází, neexistuje "remízové" řešení (po kterém volá naivně pan Horner) - buď je stát sekulární, nebo není (neexistuje mezistav); buď je rovnoprávnost muže a ženy, nebo není (opět řešení pro spokojenost obou neexistuje); buď je rovnost všech náboženství a nebo není....  Pan Horner mě v diskuzi doslova ohromil, když prohlásil, že tento popis stavu, je prý dle jeho názoru přímo ukázkovým rasismem. Nechť si čtenář udělá názor sám.
Další část, vůči které se musím vymezit je, že je mi podsouváno nějaké "uzavření se"! Nikdy jsem nic takového netvrdil a netvrdím, je to podlý argumentační faul! Já pouze tvrdím to samé, co Kmoníček - totiž, že pokud člověk hodlá žít v Evropě, musí se podřídit systému evropských hodnot, který se vždy odráží v národním právu každé země - nic jiného. Pokud má někdo problém se sekulárním státem, asi by měl žít jinde, než v ČR; pokud má někdo problém s rovnoprávností pohlaví, zase měl by žít jinde než v ČR; pokud je někdo přesvědčen, že je "správné" zabít dceru / sestru kvůli cti rodiny, nemá v Evropě co dělat; pokud je někdo přesvědčen, že je "správné" vystřílet redakci časopisu kvůli domnělé urážce proroka, rovněž nemá v Evropě co dělat (protože neakceptoval další z těch zásadních hodnot - svobodu slova). Na nás v Evropě je, abychom si ty zásadní hodnoty, ze kterých nelze ustoupit ani o píď, pojmenovali, vymezili a striktně chránili - nejsi schopen či ochoten je tolerovat, odejdi, případně ještě lépe sem vůbec nechoď. Přesně to je ten civilizačně-hodnotový střet o kterém píšu, a kterému se LZE vyhnout důsledným dodržováním již existujících pravidel a jasným nadefinováním si toho, co jsme a nejsme ochotni pardonovat či tolerovat pod ústavně zaručeným právem na svobodný projev víry - v tom je totiž ve skutečnosti zakopán pes.

Druhý cintát:

Za všechno pak může „nesmiřitelný multikulturalismus“. Podobně jako „nenávistné sluníčko“ zde „nesmiřitelný multikulturalista“ vyvolává ducha ultrapravicového diktátora. Takovým strašákem byl kdysi komunismus. Vida, multikulturalista je zde manipulován jako krizové nebezpečí, které zaviní nějakou budoucí tvrdou diktaturu totalitního střihu.Zdroj: http://horner.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=542199

Ano, pokud pokračující "vítací politika" multikulturalistů povede k tomu, že bude zcela opomíjen bezpečnostní aspekt migrační krize, pak je nástup diktátora v Evropě jen otázkou času. Pokud v Událostech komentářích pan Rozumek na otázku týkající se bezpečnosti v probíhající krizi pronese jako "protiargument", že jezdit devadesátkou nebo stotřicítkou po dálnici je taky nebezpečné, a tak bychom měli všude dát dvacítku, tak nevím, jestli se vítači nadobro nezbláznili. Ano, absolutní bezpečnost zajistit nelze a nikdo to od státu neočekává, protože je to nedosažitelné! To však není argument pro neskutečný nezodpovědný hazard založený na principu "zavřít oči" a nechat po Evropě pohybovat statisíce naprosto neznámých neidentifikovaných lidí (tudíž, že se u nich ani NEMŮŽE vědět, zda vůbec nárok na azyl mají, či ne) a teprve "post" zjišťovat, kdo je vlastně kdo, s jakým úmyslem sem přišel a následně se pokoušet o prakticky neuskutečnitelné vyhoštění! Následně je uplatňován princip "my sice vůbec netušíme, jestli jsi nám řekl pravdu, ale my ti v zájmu všeobjímajícího humanismu a lidství budeme věřit a necháme si tě tu", což je přímo v příkrém rozporu s jednáním, které předpokládá mezinárodní i národní právo, které je založeno na tom, že nárok na azyl je vysloveně podmíněn (!!!) tím, že daná osoba nepředstavuje bezpečnostní riziko pro přijímající stát! Stejně tak je naprosto ignorována skutečnost, že právo azylu je vždy a zásadně individuální, každý jednotlivec je povinnen prokazovat totožnost a jemu osobně hrozící nebezpečí - opět "vítací politika" činí pravý opak - "všichni Syřané dostanou azyl v Německu"... A ano, já tvrdím, že pokud nedojde k razantní změně v tomto přístupu, tak v důsledku nezodpovědnosti současných politiků dojde k dalším teroristickým aktům ze strany těch "přivítaných" - a je to jenom otázka času a počtu mrtvých, než se moci v Evropě chopí diktátor, kterého k moci dovede frustrované obyvatelstvo zrazené (ano, nejde o nic jiného než zradu!) současnou politickou reprezentací... Je to bohužel zcela reálná hrozba a ano, viníkem jsou ti nezodpovědní vítači, kteří zcela ignorovali svojí nejzákladnější odpovědnost, kterou mají vůči obyvatelstvu vlastních států - bezpečnost!

A závěrečný cintát (směřovaný obecně, předpokládám, že nebyl reakcí na můj článek):

"Člověk nemá a nemůže mít rozdílnou hodnotu."

Souhlasím jen a pouze za předpokladu, pokud je míněn člověk, jako bytost z masa a kostí, které jsou nezávisle na ní "dány" určité vlastnosti. Nikdo nemůže za to, kde se narodil, s jakou barvou pleti... Zásadně však odmítám ideu "rovnosti" hodnot a ideologií vyznávaných a prezentovaných člověkem. Ostatně, proti existenci takové "rovnosti" hovoří jednoduchý praktický argument - pokud bychom považovali i tyto "hodnoty a ideologie" za rovné (tzn. hodnotově nerozdílné), pak tedy nelze nikdy zakázat propagaci nacismu.... A pokud lze zakázat propagaci nacismu, lze zakázat propagaci jakékoliv ideologie, kterou stát v souvislosti s ochranou demokratického zřízení, považuje oprávněně za nebezpečnou. Takže rovnost člověka, jako osoby ano, rovnost člověka jako osobnosti prezentující a prosazující hodnotový systém založený na víře či obecně ideologii rozhodně nikoliv! Tvrdím, že hierarchie hodnot a tedy i ideologií je (a musí být!) dána teritoriálně a je odražena v právním systému každé jednotlivé země.
Edit:
Pro jistotu ještě dodám předem zásadní věc, abych nebyl nařknut z toho, že si protiřečim (když hlásám rovnoprávnost víry a pak píšu o hierarchii ideologií). Ten poslední odstavec samozřejmě není v rozporu s náboženskými právy a jejich rovností! Tu "hierarchii" ideologií vytváří sám právní řád dané země - tzn. všude tam, kde ty jednotlivé ideologie (včetně víry) nejsou v konfliktu s právním řádem (kupříkladu problematika potratů, eutanázie apod.), tam jsou zcela rovnoprávné (a to jak ve vnitřním, tak vnějším projevu víry), ale jakmile se ideologie / náboženství dostane do konfliktu s právním řádem, tak tam výkon náboženství pochopitelně ustupuje zákonu, tzn. víra se podřizuje zákonu. V tom spočívá ten můj popis "hierarchie"