Kdo vytváří inflační tlaky?

Po dlouhém a složitém jednání odborů s vládou došlo k dohodě o růstu platových tarifů pro cca 365 tisíc zaměstnanců státu. Komentátoři se předhánějí v katastrofických vizích, jaký vliv to bude mít na inflaci...

Odpověď je, že samotné rozhodnutí vlády inflační tlak netvoří (vysvětlím dále), zato komentáře ekonomů, kteří koně staví za vůz, ten potenciál mají poměrně značný, protože ve společnosti vytváří nárokové klima založené na zcela vadných informacích!

Vláda rozhodla o 10 % navýšení platových tarifů (což není totéž, co zvýšení platů) od září JEN A POUZE pro ty kategorie zaměstnanců, jejichž platové tarify byly naposledy navýšeny k lednu 2020. Nejenže souhrnná inflace za období od ledna 2020 do srpna 2022 zcela zjevně překročí 20 %, ale rovněž je třeba sledovat, co se za celou uvedenou dobu odehrálo v mzdové sféře. Zatímco v platové sféře dostaly v letech 2021 a 2022 přidáno "voličsky populární" profese, kterým chce přidávat úplně "každý" (a současná vláda v tom zjevně hodlá pokračovat, protože se hlásí k závazku 130 % průměrné mzdy pro pedagogy a přislíbila 10 % navíc od ledna pro ozbrojené složky), tak na přehlížené a "voličsky nepopulární" profese došlo teď.

Když se podíváme na vývoj průměrné mzdy, tak teď budu vycházet z údajů ISPV, a protože poslední údaje jsou za první kvartál 2022 (kdy už průměrná mzda přeskočila průměrný plat o víc než 1000 Kč), tak budeme srovnávat právě meziroční rozdíly v 1:Q. Tak tedy - průměrná mzda v 1.Q 2022 vzrostla meziročně o 7,8 %. Tzn. růst mezd mezi 1Q 2021 a 1.Q 2022 je 7,8 %. Růst mezi 1Q 2021 a 1Q 2020 je dalších 4,2 %. Takže průměrný růst mezd od března 2020 do března 2022 přesahuje 12 % (protože 4,2 + 7,8 % dává díky výpočtu těch 7,8 % z vyššího základu více než prostý součet procent) a někdo má problém s tím, že tarifní platy zmražené na úrovni ledna 2020 v září 2022 vzrostou o 10 %? To snad ne...

Je to velmi jednoduché - inflační tlak na zaměstnavatele v soukromé sféře by být neměl, protože vláda v tuto chvíli pouze ČÁSTEČNÉ dorovnává to, co se v mzdové sféře od ledna 2020 už dávno odehrálo - totiž růst mezd o více než 12 %!  Zkrátka a jednoduše - vůči zaměstnancům, kterým teď bude přidáno, je tahounem růstu soukromá sféra a jejich růst bude nižší, než ten, který se odehrál v soukromé sféře. Kde tedy vzniká inflačně-mzdový tlak? Jedině na základě toho, že v komentářích se reálná situace obrací oproti skutečnosti a stát se prezentuje jako iniciátor růstu mezd, ale tím v tomto případě opravdu není!

Další výhradou, kterou komentátoři vyjádřili vůči rozhodnutí vlády, spočívá v tom, že prý přidává "plošně" a měla selektovat (přidat jenom někomu do určité třídy, či někoho z toho vyřadit apod.). Světe div se, nejde to. To, že něco vypadá "ekonomicky správné", neznamená, že je to i legálně uskutečnitelné. Ideálním příkladem je první návrh vlády, kdy vláda chtěla z návrhu na to 10% přidání tarifů zaměstnancům se zmraženými tarify od roku 2020 vyškrtnout zaměstnance pod státní službou. Výsledek? Návrh byl ostře kritizovaný nejen mnoha připomínkovými místy (např.: Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zahraničních věcí, Český statistický úřad...), ale i ministrem pro legislativu Šalomounem jako "diskriminační", "nesystémový" a "možném rozporu se zákonem", kdy připomínková místa upozornila na rozpornost návrhu s LZPS a zákoníkem práce. Ony totiž ty platové tabulky jsou navzájem provázané a nemůžete ve zvyšování platů zaměstnance rozlišovat podle toho, jakým způsobem jsou zaměstnáni (zda pod ZP, nebo státní službou) a jedněm přidat a druhým nikoliv, respektive vzhledem k zákonným požadavkům a omezení státní služby by dávalo smysl, kdyby tarifní platy státní služby byly vyšší, než pod zákoníkem práce (což byla připomínka Ministerstva vnitra) - červencový návrh měl vést k opaku (že by zaměstnanci pod ZP měli vyšší tarif než zaměstnanci pod službou). Takže skutečnost, že by se nějaké více "selektivní" přidání líbilo ekonomům ještě neznamená, že je právně vůbec možné - a i výhrady ministra Šalomouna dávaly zcela relevantní právní argumentaci tomu, aby se diskriminovaní zaměstnanci (to, že původní návrh byl diskriminační bylo hodnocení ministra pro legislativu, není to můj výmysl) o rovný přístup (tedy dorovnání) státu soudili  A to ještě čeká vládu jedno velmi složité téma do budoucna - jak vyřešit skutečnost, že i po tom přidání jsou mnohé tarify pod minimální a zaručenou mzdou.....
Zdroje:
ISPV www.ispv.cz - statistické údaje o mzdách / platech

EKLEP apps.odok.cz - návrh + připomínky + vypořádání připomínek