Kdo má zachránit krachující firmy?

Dnes a v budoucnu se může stát, že nějaké firmě, nebo v nějakém sektoru firem bude hrozit krach.
Jak efektivně pomoci a nezpůsobit tím ještě větší škodu?
Dnes je drahý plyn a elektrika a firmy kvůli 2x až 4x většími nákladům hrozí krach. Někteří ekonomové s diplomem (jako třeba Helena Horská) veřejně doporučují zavést cílenou pomoc. Co je lepší než plošná pomoc, přesto bych čekal, že se poučí z chyb a navrhne řešení, které opravdu něco řeší a ne jen přesouvání problémů na jiné lidi. Co by si jako ekonom neměl vůbec dovolit, protože pro ekonoma jsou všichni lidé stejně hodnotní a neupřednostňuje jednu skupinu před druhou.
Návrat ke kurzarbeitu. (firma nebude propouštět a zato od státu dostane peníze na pokrytí ztráty)
Přesně tohle jsme měli za covidové  pandemie. Žádná práce a přesto lidé dostali cca 80% platu, jako by vytvořili hodnotu. A důsledek je inflace.  Jen pro připomenutí před začátkem války byla inflace 9% a začátek války neznamená, že dále inflace nevznikala, kvůli znehodnocení peněz během kurzarbeitu.
Toto řešení vždy vytváří inflaci. Asi chce teda docílit hyper inflace.
Místo toho aby lidé v krachujících firmách našli jinou práci, která přináší občanům (společnosti) užitek (zisk) dále dělají ztrátovou práci a chudne celá společnost jenom proto, že pár tisíc lidí není ochotna se přizpůsobit a být užiteční.
Kurzarbeit tedy problém přetváří na společný problém inflace a trestá spořivé, ale i pracující lidi. A ze země lidově řečeno vytváří montovnu, levně pracujících lidí.
To stejný platí s dotacemi, nebo jak HH maskuje pod názvem vytvoření záchranných sítí.
Cenový strop pro velké firmy.
Pokud jsou ceny zboží vysoké a zboží nedodává stát, nebo stát přes regulace nedrží monopol, pak to znamená, že je zboží nedostatek. Zastropování ceny zničí cenové signály a jako státní cenzura mate lidi v tom co se děje. Firmy pak nebudou šetřit nedostatkovou surovinou. Když se drahé energie nepromítnou do cen zboží, zákazníci nebudou vědět, že zboží spotřebovává hodně vzácných zdrojů, kterých je potřeba šetřit a tím pádem i potřebu šetřit tímto zbožím.
Pak se zvyšuje riziko, že nedostatková surovina dojde, pokud stát nedoplácí zbytek ceny.  A pokud stát doplácí zbytek ceny a má deficit, tak vytváří inflaci na další rok.
A to není vše. Zastropování ceny jen pro velké firmy ničí konkurenci a tím vytváří nekonkurenční prostředí, ve kterém se zhoršuje kvalita zboží a zvýší ceny. Je možné, že velké firmy si zaplatily tyto falešné diplomované ekonomy, aby se zbavily konkurence?
Proč všechny státní opatření jsou pro inflační?
Protože stát potřebuje inflaci. Inflace ničí jeho dluh vůči pracujícím občanům. Od doby, kdy stát dokáže řídit inflaci, nepotřebuje dělat jako za bývalého socialismu měnové reformy ale stačí okrádat průběžně inflaci. Díky diplomovaným ekonomům nemá stát problém přesvědčit občany mimo ekonomický sektor, že státní pomoc řeší problém.
Kdo by ve svobodné zemi zachraňoval firmy v dnešní situaci?
Firmy by zachraňovali lidé, pro které je firma opravdu důležitá.
Majitelé firem:
a) Pokud nechtějí prodávat firmu se ztrátou, nebo konkurenci. Sníží svoje zisky, nebo 2 roky stejně jako na začátku podnikání, budou financovat ztrátu ze svého na své riziko.
b) Mohou firmu upsat na burze. Pak jakýkoli vlastenec a spokojený zákazník si může koupit akcii a dát společnosti nové peníze.
Zaměstnanci: pokud ve firmě rádi dělají, nebo si nechtějí hledat jinou práci. Mohou se svobodně rozhodnout, že budou pro firmu dělat za méně. Přinést aspoň poloviční oběd, jako přináší majitelé, který se vzdají zisku nebo financují ztrátu.
Zákazníci: Mohou akceptovat vyšší cenu, i když si mohou koupit lacinější podobný zboží od konkurence. Tím dát firmě signál, že chtějí výrobky od nich.
Není potřeba, aby politici, nebo diplomovaní ekonomové si hrály na bohy a podle vlastních hodnot měnili svět podle sebe. Když může být podle nás všech, podle toho jak skutečně jsme ochotní pomoci vlastními prostředky. Není potřeba brát cizím jejich prostředky, nebo znehodnocovat peníze ostatním. Pokud přežijí jen ty firmy za, který jsou lidé ochotni se obětovat, pak tu zbude svět plný firem, které máme rádi. 
PS: windfall tax (neočekávaná daň)
Proč zrovna banky a energetika?  Energetické společnosti nejvíce rozumí energetice a nejjednodušeji a nejvíce efektivně by dokázali postavit další zdroje energie a tím urychlit vyřešení energetické krize. Stejně tak banky by dokázaly pomoci při financování podnikatelům při výstavbě nových zdrojů či zásobnících atd. Proto je potřeba vzít zisk než ho stačí investovat, nejlépe ještě tento rok. Nebo je držet v nejistotě tím že nebudou vědět, kolik budou muset platit státu, co je přinutí držet větší rezervy a tím pádem i zisk.
Důchodci dostali 3x přidáno a nejvíce vydělávají na krizi, přesto i na ně stát nezapomněl a díky zastropení cen léků, trpí na nedostatek léků.
Děkuji, že se zajímáte o ekonomické důsledky nápadu, které napadají lidi v naší dědině.