Drogy - neřešte následky, ale příčinu.

Držení a distribuce omamných a psychotropních látek je zločin. To je v naprostém pořádku. Užívání drog, jako takové ilegální není, tím si nejsem zcela jist. Potírání distribuce drog je také v pořádku, ale většina lidí si je vědoma, že není dostačující. I při nejtvrdším postupu proti takovým praktikám, se najdou jedinci, věřící své nepolapitelnosti. Nakonec jsou chyceni, bezesporu, dříve či později. Bohužel takový jedinec, i přes krátkou kariéru dokáže napáchat mnoho škody. Rozdáváním před školou atd. Sice je chycen, a pokračovat nemůže, ale na jeho místo do připravené klientely nastoupí další. A po něm další a další, atd. Pěstují si své klienty a dodávají jim to co nutně potřebují, a to vše s neskutečným ziskem.

Proč to dělají?

Nemají svědomí, jdou jen a pouze po penězích. A ta vidina velkého zisku, bez práce, s jistým odbytem je zřejmě velmi lákavá. Navíc, pokud se člověk dostane v žebříčku o něco dál, nehrozí mu již takové riziko, práci za něj dělají jiní. Uvařit za 100Kč prodat za 10 000Kč a pětistovku smrknout pěšákům.

Restrikce,

řeší jen důsledky, distribuce a výroby, ale nepostihují podstatu problému. Pokud vezmeme narkomana jako produkt, předchozího systému, ten nemá moc volbu. Sám jsem kuřák, a musím říct, že volba skutečně není to, čím bych nazval návštěvu trafiky. Svou drogu vyžaduje, je schopen násilné trestné činnosti, jen proto, aby ji získal. Ohrožuje tím celou společnost, včetně dětí , žen a starců. Nedej bože, pokud se rozhodne pokusit se o vlastní distribuční síť.

Ruku v ruce

S takovými opatřeními musí jít prevence obchodu s drogami. Co o drogách víme? Jsou drahé. Proto se jejich distribuce vyplácí. Pokud poskytnete oběti drogové závislosti  cenově přijatelnou nabídku na preparát , který potřebuje, koupí si ho od vás. Nechá se kvůli tomu klidně zaregistrovat a mnoho dalších věcí. A hlavě, přestane vyhledávat drahého dealera. Tento dealer pak následně přestane s distribucí, neboť cena a zisk nejsou již v porovnání s rizikem rentabilní. Dealeři se začnou ztrácet , nebudou mít odbyt. V důsledku nebude nikdo , kdo by dětem nabízel drogy před školou, ani jinak sháněl klientelu, která si pro svou dávku po registraci dojde do lékárny, nebo na místo k tomu určené.

Nemluvím zde o legalizaci drog, to v žádném případě. Mluvím o tom, že pokud jsme zavedly restrikce, musíme nabídnout již existujícím obětem závislosti východisko z jejich situace takovým způsobem, aby nepáchaly trestnou činnost, včetně distribuce, a aby se obchod s drogami stal nevýhodným. Nevěřím že se nám podaří problém zcela eliminovat, ale vývoj k lepšímu , je jistě reálný.

Druhá strana mince.

Jako negativní vliv takového opatření , je jistě zvýšený příliv drogově závislých na území našeho státu. Tyto zprávy se šíří rychle, a novináři se přetrhnou. Tomu se dá bránit způsobem dalších restrikcí, nebo cestou plošného zavedení. Nikdo nebude imigrovat, pokud se opatření aplikuje plošně. Zatím třeba jen v rámci EU. Horší to bude s prostory pro takové oběti. Pohled na někoho, kdo je zrovna v rauši, není nikterak příjemný, na toto se nabízí prostor k užívání drog. Vymezením těchto prostor by se také značně omezilo nebezpečí poranění či dokonce nakažení dětí a jiných osob na hřištích či MHD od použitých jehel a jiného materiálu. Samozřejmě celý systém je potřeba doladit, ku spokojenosti většiny.

Proč není vůle k tomuto kroku?

Z mého pohledu je zde důvodů hned několik.

Peníze z takového přijmu jako je obchod s drogami , se musí legalizovat. Chcete-li vyprat, což v podstatě samé znamená zdanit. Takový černý trh je tedy svým způsobem příjmem pro stát. Experti na boj proti drogám se shodují ve své nelibosti k takovým krokům, dovolím si spekulovat, že by přišly o chleba.

Konec konců, každá prohibice měla za následek jen nárůst černého trhu a vznik mafií , které takové obchody řídily s patřičným ziskem.