Česká republika versus Česko. Téma často diskutované mezi lidmi, na internetu i ve sdělovacích prostředcích. A nyní se přidali také politici a šmahem vyřešili, zda Czech Republic nebo Czechia.
A co teprve, když se zeptá nějaký cizinec, co to vlastně výraz „Česko“ znamená? Já osobně jsem se zatím s těmito pěti písmeny nesžil. Možná také za to může střední rod „to Česko“. Oproti tomu „ta Česká republika“ je pro mě vznešenější, půvabnější a kouzelnější. Prostě je to dáma, které to sluší.
Samozřejmě respektuji polistopadové změny, kdy se Československá socialistická republika zbavila nejprve přívlastku „socialistická, a posléze bohužel i Slovenska. Zůstala nám zkratka ČR a oficiální název našeho státu Česká republika, který se také vyskytuje v Ústavě ČR.
V roce 1993 se objevily snahy o zavedení jednoslovného názvu, začalo se používat „Česko“. U lidí se ale nějak neujal, ostatně ani tehdejší prezident tomu nebyl zrovna nakloněn. Z jazykového hlediska je to však název plně spisovný, který vznikl odvozením z přídavného jména český, podobně jako „slovenský – Slovensko, polský – Polsko, a podobně“. Do zákona o státních symbolech ČR a jejich užívání však pojmy „Česká republika“ nebo „Česko“ vloženy nebyly.
Kupodivu se nejedná o záležitost, která by vyvstala až po zániku Československa. Poprvé je název Česko doložen již v 18. století, tj. za doby Rakouska-Uherska. Ale pořád se to moc nevžilo, stejně jako anglický výraz Czechia. Dodnes je možné někdy vidět nesprávné a nesmyslné označení „Czech“. Přitom již v roce 1993 schválila Názvoslovná komise Českého ústavu zeměměřického a katastrálního po konzultaci s dalšími odborníky cizojazyčné ekvivalenty: Czechia – nikoli Bohemia (anglicky), Tschechien a ne Böhmen (německy), Tchéquie – ne Boheme (francouzsky), Chequia (španelsky) nebo ????? (rusky). Také podle Ústavu pro jazyk český je správný výraz Czechia, který se do angličtiny dostal z latiny, podobně jako Slovakia pro Slovensko nebo Indonesia pro Indonésii.
Lidem se však do toho moc nechce. Pro mnohé výrazy Česko a Czechia nejsou libozvučné a dobře se jim nevyslovují. A nejen doma, třeba ve světě je stále známější pojem Czechoslovakia nebo značka „Made in Czechoslovakia“. A tak se do věci v minulých dnech vložili politici. „Česko je Czechia“, zazněla shoda z jednání na Hradě. No, shoda? Brzy se ukázalo, že všichni politici nemají jednotný názor. Například ministryně Karla Šlechtová uvedla, že s názvem nesouhlasí, protože nechce, aby si cizinci Česko pletli s Čečenskem. Podle ní máme za miliardu koupeno logo „Czech Republic“ a to by se mělo používat. Také ministr kultury Daniel Herman si myslí, že by se nemělo spěchat s definitivním rozhodnutím a oficiálním oznámením. Jednoznačně věc nevidí též ministr financí Andrej Babiš, který je přesvědčený, že se název neujme. V této věci se kupodivu shodne i s bývalým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem, kterému se pro změnu líbí název „Království České“. Na úplnou politickou shodu to tedy nevypadá.
Myslím, že tato iniciativa politiků, když nebude dostatečně vysvětlena, může vyvolat v zahraničí nepochopení a u nás doma dokonce obyvatelstvo rozdělovat. Například na Moravě či ve Slezsku se pojem „Czechia“ nemusí moc líbit, i když má oporu v již existujících jménech pro všechny tři české země (Bohemia, Moravia, Silesia). Určitě se najdou lidé, kteří si to budou vysvětlovat jako snahu o rozšíření regionálního jména Čechy pro označení celého českého státu. Což je samozřejmě historický, geografický i politický nesmysl.
Ono to asi není vůbec jednoduché. Nedávno jsem zaslechl větu: „Na českých horách bude foukat silný vítr“. Myslel tím její autor pouze hory v Čechách nebo i na Moravě a ve Slezsku? Je jasné, že například někomu v Jeseníkách se výraz české hory nemusí líbit. A proto by asi bylo lépe říkat, že vítr bude foukat na horách v Čechách, nebo i na Moravě a ve Slezsku.
Před chvílí jsem zaslechl v rozhlase, že výraz Czechia zazněl již dnes neočekávaně na zahajovacím ceremoniálu českých tenistek ve Švýcarsku, které měly na dresech nápis Czech Republic. A všichni byli překvapeni, jak někdo rychle vyslyšel přání našich politiků.
A tak myslím, že bychom neměli proti sobě stavět výrazy Česká republika a Česko, ale uvažovat kdy a kde použít každý z těchto výrazů. Važme si svobody myšlení, která umožňuje, aby se výraz Česko někomu líbil a jinému ne. A hlavně nepřesvědčujme, že bez užívání tohoto slova budeme staromódní a ve světě nepochopeni.
