Milano počtvrté a město, ve kterém Inter Milan slavil bez nás

Nejsem kdovíjaký fotbalový fanoušek, ale kde hledat Stadio Giuseppe Meazza, nazývaný San Siro, podle městské čtvrti, ve které se nachází, je mi známo.

Jeden z největších fotbalových stadionů v Evropě je domovem dvou věčně soupeřících týmů, AC Milano a Inter Milano. Když k němu přicházím ráno v sedm hodin, jsem překvapený, že tady již tak brzy prodávají upomínkové předměty a občerstvení. Modrá, černá a bílá. Klubové barvy vidím i po zbytek dne všude kolem sebe. Vysvětlení se dozvídám večer. Inter Milano slaví titul v italské lize s výrazným bodovým náskokem na svého městského rivala.

Fondazione Feltrinelli je zajímavá skleněná zkosená budova postavená v roce 2016. Zajímavé je na ní například to, že téměř zaniká přechod mezi strmou střechou a fasádou.

Cimitero Monumentale, majestátní hrobky i slavné osobnosti. V případě, že člověka při návštěvě města Milán nenapadne vyrazit na ústřední hřbitov, udělá velkou chybu.

Když přicházíme, tak si připadáme jako bychom chtěli navštívit katedrálu než vstoupit na hřbitov. Autorem hlavního objektu je Carlo Maciachini. Brzy však zjišťujeme, že se jedná „pouze“ o třešničku na dortu.

Krematorium, hřbitov či gigantický sochařsko-architektonický ateliér?

Stačí vstoupit na plochu hřbitova, která činí přibližně 250 000 m2. Člověk brzy začne přemýšlet, zda se nachází na hřbitově nebo v architektonickém muzeu pod otevřeným nebem. Kromě náhrobků tady vidíme mnoho obelisků, soch i pozůstatků řeckých chrámů.

Mnohé honosné hrobky mají významnou uměleckou hodnotu a jsou „pod nimi“ podepsáni architekti. Finanční náklady některých z nich určitě odpovídají stavbě menšího rodinného domku.

Bar s názvem Vapore 1928 je součástí zajímavého prostoru Fabbrica del Vapore, kdysi industriálního objektu.

Budova má jedinečný vzhled nejenom díky proskleným plochám.

Ocelová vyhlídková věž Torre Branca se nachází v městském parku Parco Sempione.

Malý výtah nás vyváží na vrchol věže, která je vysoká 108,6 metru, což z ní dělá šestou nejvyšší stavbu ve městě.

Z vyhlídkové plošiny se nám nabízí panoramatické pohledy na Milano a okolí, ale také na Alpy, Apeniny nebo Pádskou nížinu.

Z vrcholu věže jsme zahlédli také zajímavý podnik v těsné blízkosti. Je potřeba ho prozkoumat blíže.

Cascina Nascosta, starý lombardský statek s typickým nádvořím, který nabízí jednotlivcům i společnostem své zajímavé prostory pro zábavu, odpočinek i vzdělávání. Nenechali jsme se dlouho přemlouvat.

Mlékárna i vzdělávací zahrádka byly zavřeny, v dílnách nikdo nebyl, tak jsme zavítali na bar.

Parco Sempione, na jehož začátku se nachází zmíněná vyhlídková věž, je se svou rozlohou 38 hektarů největším městským parkem ve městě. Tvoří ho přístupné travnaté plochy, stezky, lavičky a jezírka.

V jezírku mají želvy i rybičky.

Zda v tom křoví kachna uvízla nebo číhá na rybu, jsme se nedopátrali.

V Parco Sempione mají také příjemné občerstvení.

Co jsme ještě neochutnali z italského jídelníčku? Těstoviny.

Volíme gnocchi s rajčatovou omáčkou a bílé ravioli s pražmou a šafránovým krémem.

*

Předchozí povídání: https://blog.idnes.cz/pavelliprt/milano-potreti-a-mesto-ktere-nikdy-nevyjde-z-mody.Bg24050873

Pokračování: https://blog.idnes.cz/pavelliprt/milano-popate-a-vyhled-z-pate-nejvetsi-katedraly-na-svete.Bg24050883