Hospodinovy oči

Přísloví 15:3  Hospodinovy oči jsou na každém místě, pozorně sledují zlé i dobré.

11  Před Hospodinem je podsvětí a říše zániku, tím spíše srdce lidských synů.

29  Hospodin je daleko od ničemů, ale modlitbu spravedlivých vyslyší.

9  Pro Hospodina je ohavností cesta ničemy, avšak toho, kdo následuje spravedlnost, bude milovat.

Tak jsem dnes biblické verše vzal na přeskáčku. Je to proto, že bych se rád věnoval tématu: Hospodinovy oči. A verše jsem vybíral podle toho, jak postupně toto téma rozvíjejí. Ale pisatel Přísloví měl zřejmě jiný záměr. Tomu pak odpovídá jiné pořadí myšlenek nebo přesněji jiný sled veršů.

Ten první verš se týká Hospodinovi přítomnosti. Je opravdu Pán Bůh všude ? Neexistuje na zemi místo, kam by se člověk mohl před ním schovat ? Kam by se mohl ukrýt ? Kde by Stvořitel člověka neviděl ? Jsou Hospodinovy oči skutečně na každém místě ?

Dovolte mi malou odbočku. Jako hoch jsem si rád hrál s ostatními dětmi na schovávanou. Je tu někdo, kdo tuto hru nikdy nehrál ? A jak jsme se schovávali ? Někdy se stačilo postavit za nějakou překážku. Za nějakou stěnu. A už mě pikající neviděl. Funguje to podobně i v případě, kdy se chci schovat před volajícím Hospodinem ? Bylo něco platné Adamovi a Evě, když se schovali do křoví ? Myslíte, že opravdu zmizeli Pánu Bohu z očí ? Že se mu ztratili ze zřetele ? Že byla vůbec nějaká šance, aby si nevšiml jejich pokusu o útěk. Pokusu se stát pro Hospodina neviditelnými ?

Proč tomu tak je, že nás Hospodin vidí za všech okolností a na každém místě ? Nemyslím, že by Pán Bůh používal rentgenové záření, aby zahlédl skelet našeho těla. Řekl bych, že je to podobná situace jako při volbě krále Davida. Co slyší Samuel, když by rád vybral prvorozeného syna Jišajova ? „Samueli, já se nedívám na ztepilost postavy, na vyvinuté svaly. Já se dívám na charakter srdce. Já zkoumám nitro člověka.“ Tak to je ten důvod, proč nás Hospodin vidí vždy a všude. Jeho pohled je v jiné rovině. V rovině, kde jsou naše nitra. Kde jsou naše srdce. V této duchovní rovině nehrají fyzické překážky žádnou roli. Proto se nikdo před Pánem Bohem neschová. Všichni jsme v této rovině před ním jako bez šatů.

Druhý verš, který jsme si četli ještě rozšíří oblast, kde jsou Hospodinovi oči. „Před Hospodinem je podsvětí a říše zániku.“ Mnohokrát jsem slyšel jedno tvrzení a často jsem to i sám vyslovil. Peklo je místo, kde Pán Bůh není. Dnes věřím tomu, že v pekle není a nebude Boží požehnání, pokoj a radost. Ale v podtextu tohoto tvrzení jako bych slyšel: „A to je asi peklo i mimo Boží vládu. Ten zlý si tam pak může dělat, co chce.“ V našem verši jsme však četli něco jiného: „Před Hospodinem je podsvětí a říše zániku.“ To, že Hospodin nenaplnil podsvětí svojí láskou a dobrotou neznamená, že se peklo dostalo mimo Boží dohled. Pán Bůh nepřestal vnímat, co se tam děje.

Tak se tak někdy Pánu Bohu vyčítá: Proč dovolil třeba koncentrační tábory nebo gulagy. Někdo pak tvrdí, že Pánu Bohu to bylo jedno, co se tam dělo.

Trochu odbočím. Občas se dívám na napínavý špionážní film. A když tam dojde k násilí, tak obvykle odvracím zrak. Nechci se na to dívat. Neunesu to. Co myslíte, odvracel Pán Bůh zrak, když se na zemi dělo nějaké násilí ? V prvním verši jsme četli: „Hospodinovy oči … pozorně sledují zlé …“. A přitom to nejsou oči lhostejné. Vždyť je psáno, že „Kdo se dotýká vás, dotýká se zřítelnice mého (rozuměj Hospodinova) oka.“ Zacharjáš 2:12 Vidíte, zase jde o Hospodinovi oči, které dohlédnou všude. Díky nim Pán Bůh všechno vnímá, všechno s námi prožívá, o všem přemýšlí a také podle toho jedná.

A právě o Božím jednání je třetí verš: „Hospodin je daleko od ničemů, ale modlitbu spravedlivých vyslyší.“ „Modlitbu spravedlivých vyslyší.“ A pokud opravdu vyslyší, tak není lhostejný. Tak neodvrací své oči od našeho trápení. Tak od nás neodvrací své oči, když jsme ve vzpouře. Když si děláme to, co sami chceme. Trochu jinak jsou na tom jeho uši. Také slyší všechno, ale ne vždy za slovem člověka následuje Boží čin. Tvůrce přísloví to vidí zcela jasně. Podmínkou toho, aby Pán Bůh nejen slyšel, ale také vyslyšel modlitbu, je spravedlnost prosebníka.

A teď můžeme uvažovat o tom, kdo je spravedlivý ? Vždyť známe slovo, které říká, že „Není spravedlivého, není ani jednoho.“ Římanům 3:10 Byl třeba Jób spravedlivý ? Na začátku příběhu o něm Hospodin tak mluví. Ale byl Jób tak spravedlivý, aby Hospodin vyslyšel jeho prosby ? A že jich vyslovil opravdu hodně. Jak tedy získat spravedlnost, která nám zaručí, že Hospodin bude vyslýchat naše prosby ?

Zatím tuto otázku nechám nezodpovězenou a budu se věnovat poslednímu – čtvrtému verši: „Pro Hospodina je ohavností cesta ničemy, avšak toho, kdo následuje spravedlnost, bude milovat.“ „Hospodin … toho, kdo následuje spravedlnost, bude milovat.“ Vidíte ? Jak dosáhneme toho, že nás Pán Bůh nepřestane milovat ? A když nás bude milovat, jak by nevyslyšel naše modlitby. Hospodin nás bude milovat, když budeme následovat spravedlnost. Co to znamená ?

Následování spravedlnosti má mnoho praktických projevů. Začíná to mluvením pravdy. A to zvláště ve chvílích, kdy to pro nás není výhodné. Pokračuje to nezneužíváním situace, když můžeme někoho skřípnout. Třeba když se zrovna ocitl ve stavu nouze a nemůže se bránit. A vrcholí to naším laskavým jednáním s lidmi, kteří něco potřebují a my to zrovínka máme doma. Ale je toto podstata následování spravedlnosti ? Řekl bych, že je to ovoce tohoto následování. Kde je tedy zmíněná podstata ? Jak má člověk následovat spravedlnost ? A jak pozná, že ji skutečně následuje ?

Opět trochu odbočím. Nedávno jsem nastoupil do nového zaměstnání. Přitom jsem věděl, že vstupuji do nového oboru, o kterém mám jen mlhavé představy. Ale díky tomu, že tato firma má dlouholetou historii, nacházím v ní mnoho příkladů. Protože moji předchůdci znají tento obor velmi dobře. Mám tak k dispozici skvělé vzory. Mám se na co dívat. Mohu něco napodobit. Mohu je následovat.

A když se vrátíme k tématu spravedlnosti. Máme my nějaký vzor spravedlnosti ? Máme mi někoho, na koho se můžeme dívat ? Koho můžeme pozorovat ? Můžeme my někoho napodobit ? Následoval ten někdo dokonale spravedlnost ? Kdo je tedy tím skvělým vzorem pro každého z nás ?

Apoštol Pavel napsal: „Napodobujte mě!“ 1 Korintským 4:16 Nebo: „Vzpomínejte na své vůdce, kteří k vám mluvili Boží slovo, pečlivě pozorujte, jaký byl konec jejich života, a napodobujte jejich víru.“ Židům 13:7 Ale nakonec jeho úvahy vrcholí v prohlášení: „Neboť nemáme takového velekněze, který by s námi nemohl soucítit v našich slabostech, nýbrž takového, který ve všem prošel zkouškami podobně jako my, avšak bez hříchu.“ Židům 4:15

Když jsem v souvislosti s těmito texty přemýšlel o Hospodinových očích, tak jsem si uvědomil: Když mě Hospodinovy oči tak pozorují, tak já se už nemusím sledovat. Nemusím se pořád zkoumat. A na co se mám tedy dívat ? A došlo mi, že mám Hospodinu jeho pohled oplatit. Mám se dívat právě na něho. Protože právě v něm je ten dobrý a dokonalý vzor pro mne. Na jeho příkladu vidím, jak mám přemýšlet, jak mluvit, jak naslouchat a jak jednat. Tento pohled na Hospodina. To přemýšlení o jeho slovu. To je to hledání Božího království. A to je spojeno se známým zaslíbením: „To ostatní vám bude přidáno.“ Matouš 6:33 A proč ? Protože Hospodinovy oči nás každého pozorují. A Hospodin tak ví o každém našem klopýtnutí. O každém našem vstávání. O každé naší potřebě. A také o každé naší modlitbě. Proto se nikdo z nás nemusí a nemá soustředit sám na sebe. Ten správný směr a cíl našeho soustředění je Hospodin a jeho spravedlnost. A právě jeho spravedlnost máme následovat. A pak pro nás budou platit všechna tato zaslíbení:

„Hospodin … modlitbu spravedlivých vyslyší. Hospodin … toho, kdo následuje spravedlnost, bude milovat.“ A skočím do Ježíšovi odpovědi Judovi: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.“ Jan 14:23 A to je cíl našeho následování spravedlnosti. Aby tato spravedlnosti – aby Hospodin sám spočinul a zůstal v našem nitru. A to je také mé přání každému z vás. Amen.