Zájezd do Polska

Je to již nějaký rok, co jsme se na konci léta  zúčastnili zájezdu  do Polska...  Doufám, že do dnešního dne se tam mnoho nezměnilo, a že  můj reportážní záznam z  míst,  která jsme tehdy navštívili, je stále aktuální... 

Pscyna, Olstyn, Czenstochowa a další... 

Končí  doba prázdnin, hlásí se nám babí léto a začíná nepříjemně foukat ze strnišť. Naše letošní dovolená se stává jen vzpomínkou. Někteří ji strávili u moře, jiní ve vzdálených exotických krajích, mnozí z nás se ale rozhodli zůstat doma a užít si konečně v klidu a pohodě svých chat, zahrádek a chalup. Tak jsme se letos rozhodli i my – s tím, že si k tomu ještě navíc dopřejeme nějaký šikovný poznávací zájezd. Ale kam? Na tom nezáleží, třeba do Polska. Tam jsme již dlouho nebyli a sluší se občas navštívit také sousedy. V sobotu brzy po ránu jsme se vydali ještě se třinácti spolucestujícími mikrobusem na dalekou cestu. Zvládli jsme ji bez problémů, na polské hranici jsme byli již kolem půl desáté dopoledne.

Naší první zastávkou byl pseudobarokní zámek Psczyna, který nás zaujal svou bohatou vnitřní vybaveností. Jeho interier, který byl ve své době velmi reprezentativní, je rozdělen na část starší (do konce 18.stol.), a na novodobější ( do konce 19. stol.). Na tomto zámku se prý v minulosti odehrálo mnoho důležitých politických jednání a dohod. Po jeho prohlídce jsme „popojeli“ do nedalekého městečka Olstyn, jehož hlavní atrakcí je zřícenina hradu stejného názvu, který v minulosti proslul jako středověké vězení. V jeho vysoké věži, která se vypíná mezi rozvalinami na táhlém kopci nad městem, byla prý v hladomorně uvězněna a hladem umořena spousta nešťastníků.

Poblíž náměstí se nachází domek místního lidového řezbáře, který nám ochotně, a rád,  předvedl svoje díla – zejména dřevěný, pohyblivý barevný betlém se spoustou figurek, umístěný ve starší části stavení. Kromě něj tam bylo vystaveno i několik jiných řezbářsky pojednaných pohyblivých atrakcí – draci, čerti, ježibaby i jiné pohádkové bytosti, ve scénkách symbolicky znázorňujících krajové báje a pověsti.

Hlavním bodem programu toho dne však byla odpolední návštěva nejznámějšího polského poutního místa, Czestochowé. Po našem příjezdu tam začalo drobně pršet, a bylo to dobře, poněvadž od rána bylo pořádně dusno. Udivilo mě velké množství poutníků na prostranství pod chrámem, kteří tam obléhali stánky s občerstvením, se suvenýry, svatými obrázky a podobně.  Po krátkém zastávce v těchto místech jsme se vydali nahoru, do komplexu církevních budov s dominující katedrálou, zasvěcenou Matce Boží Czestochovské. Účastnili jsme se i části pobožnosti v chrámu, zcela zaplněném zbožnými polskými věřícími. V přilehlých budovách jsme si v muzeu prohlédli  sakrální předměty, ale i historické zbraně, vystavené v místní zbrojnici. Zastavili jsme se před replikou  historického obrazu Černé Matky Boží Czestochowské, který je polským věřícím tak drahý...  Jeho originál byl prý zcela zničen za druhé světové války. Někteří z nás pak vystoupali i na vysokou chrámovou věž a rozhlédli se po okolí.

Neděle nás přivítala po nočním dešti  krásným svěžím ránem. Cílem naší cesty byla návštěva Chorzowa, Hornoslezského skanzenu, zoologické zahrady s unikátním údolím dinosaurů a prohlídka místní bobové dráhy.

Hornoslezský skanzen lidových staveb je velmi rozsáhlý. Jednotlivé dřevěné objekty – selské usedlosti, domky s šindelovými i doškovými střechami, stodoly, kostelík i větrné mlýny jsou rozestavěny na velkém prostoru a jsou dobře udržovány zvenčí i zevnitř. Jejich součástí jsou i různé druhy studní, včelí úly, lisy a sušárny na ovoce a pod. Jsou obklopeny udržovanými trávníky a množstvím stromů, hlavně jehličnany a březovými hájky.

Odpoledne jsme měli na vybranou – buď navštívit ZOO, nebo si prohlédnout bobovou dráhu. My s manželem jsme se rozhodli pro návštěvu zoologické zahrady. Ta je tak rozlehlá, že jsme ji ani za tři hodiny nestačili projít. Zvířata, zde umístěná, byla velkou inspirací pro moji fotografickou vášeň. Udivilo mě, že i přes důrazné písemné zákazy je zde mohli návštěvníci  krmit. A to nejen ta menší, ale i žirafy a slony. Ti se tu s lidmi viditelně přátelili a vyžadovali si jejich pozornost. Před odchodem ze ZOO jsme si ještě z výšky prohlédli unikátní tzv „Údolí dinosaurů.“ Tato obrovská prehistorická zvířata, vytvořená z betonu, jsou zde znázorněna v různých pozicích i situacích.. . Tyranosaurus se jen - jen vrhnout na uhánějícího brontosaura – a podobné výjevy.

Po skončení prohlídky ZOO jsme se po 16. hodině vydali se na zpáteční cestu. Ta byla bez problémů – před 20. hodinou jsme již byli doma. Výlet byl vzhledem k nabitému programu sice náročný, ale byli jsme šťastni, že jsme se ho zúčastnili. Poznali jsme místa ne příliš vzdálená, ale rozhodně zajímavá a atraktivní. Doporučuji všem – nezapomínejte na naše sousedy, zajeďte si do Polska, nebudete zklamáni.