Ukradený stromeček

  Vánoce nám již „klepou na dveře, za pár dní budeme strojit stromky… Všichni se na ně těšíme, zejména naše děti (a vnoučata). Většina z nás už má nějaký stromeček,  který čeká na svůj den, kdy bude ozdoben a rozsvícen...

Někteří z nás  mají  dárky už dokonce zabaleny, ale najdou  se  i  takoví, kteří to nechávají až na poslední chvíli. Vzpomněla jsem si na příhodu z doby dávné, takzvaně   "předlistopadové..." 

Tehdy na Štědrý den dopoledne jsem  navštívila prodejnu obuvi - koupit  šňůrky do lyžařských bot, protože  jsme si chtěli  mezi  svátky vyrazit s dětmi ha hory, zalyžovat si na Javorníky. Zatím co jsem  stála ve frontě, vešli do prodejny dva muži  poněkud nejisté chůze.

„Hele,“ povídá ten starší tomu mladšímu, „za chvíli bude dvanáct a budou zavírat, ještě musím  koupit manželce nějaký dárek."  Hrnul se k pultu a postavil se zrovna  přede mne. Nebylo mi to milé, ale nechala jsem ho být, protože vím, že  s takovými  lidmi není radno se co  bavit.  „Co si přejete, pane? “ptá se ho prodavačka. „No, něco pro manželku pod stromek...“„A co by to mělo být?“ „Asi nějaké punčochy...“  „Punčochy, nebo punčocháče?“  „V tom je nějaký rozdíl?“ „No jasně, buď je  každá punčocha zvlášť, anebo jsou ty dvě k sobě  sešité dohromady.“ „Aha - a co je lepší?“ „No jo, to se musíte zeptat vaší ženy - co raději nosí...“  „Na to se jí přece ptát nemůžu - když to má být překvapení, to snad chápete...“   „A tož  které tedy vlastně chcete?“ na to ona  už nevrle." "Hele, vem každou zvlášť," radí mu kamarád, "aspoň budeš mít pro manželku  dva dárky...“  „A tož mi zabalte ty dvě,“ konečně se rozhoduje...  Prodavačka mu s povzdechem zabalila krabičku s punčochami, on zaplatil čtrnáct korun  a  oba se  spokojeně odpotáceli ven, do mrazivé  ulice.... 

Tehdy,  jak jistě víte, stále se něco shánělo,  na všechno  stávaly  fronty, a to  hlavně před svátky. Jediný obchodní dům Prior v devadesátitisícovém Zlíně býval v tu dobu  nabit k prasknutí. Kdysi jsem se v něm  cestou z práce zastavila, abych koupila pár nových vánočních ozdob. Tlačenice tam byla tak veliká,  že „šlo málem o život.. “ Když už jsem se konečně prodrala  k pultu,  všimla jsem si,  že mi nějaká  cizí ruka šmátrá v nákupní  tašce...  Kouknu se  a vidím, že patří  jakési  silnější tmavovlasé ženské v bleděmodrém kabátě. Byl to pro mne šok… Než jsem se ale stačila vzpamatovat a něco podniknout,  ta osoba se mi bleskurychle ztratila v davu… Peněženku jsem sice  zachránila, ale od té doby vím, že bych se měla při mé smůle podobným předvánočním tlačenicím v prodejnách,  nebo  kdekoli jinde, raději vyhýbat...

A nakonec ještě jedna příhoda, a to snad ta nejpolitováníhodnější... Protože jsme  s manželem  věděli, že v té hektické předvánoční době  není dobré shánět všechno až na poslední chvíli, pořizovali jsme si  stromek i dárky pro děti s předstihem. A tak jsme si kdysi koupili  smrček, vlastně dva  (jedličky nebyly k dostáni),  ten  větší pro nás a menší  pro babičku a dědu..  Oba zabalené stromky jsme si uložili  na balkon.  Ale jaké bylo naše zklamání... Když jsme si je chtěli večer  před Štědrým dnem vzít, nebyl tam ani jeden, oba byly pryč… Asi  nějaký nenechavec - v noci vylezl na balkon a oba nám je uzmul.  Děti brečely, tak byly zklamané...  Nakonec jsme ale  přece jen měli  štěstí… Když manžel  na Štědrý den ráno  zajel  do města, uviděl, že před obchodním domem  stojí  dodávka  s několika stromky, ( asi nějaký soukromá iniciativa) a jemu se  podařilo  dva z nich  koupit… No jo, asi přísloví „když je nouze nejvyšší, pomoc Boží nejbližší" přece jen platí... 

Ta krádež vánočních stromků mě tehdy  nejen  překvapila -  ale i poučila. Od té doby vím, že někteří lidé  jsou schopni všeho, dokonce i ukrást cizím dětem  vánoční stromek, aby ho  pak  mohli vystrojit  svým dětem vlastním... (Anebo ho možná šikovně prodat, což je ještě horší varianta).   Smutné zjištění... 

* * *                

Nicméně - nekazme si  radost vzpomínáním na takové  nepěkné příhody  a přejme si, aby se nám nic před svátky zlého  nepřihodilo...  Aby ty naše letošní Vánoce byly krásné a klidné.  A to přeji nejen vám, ale  i  nám  a  všem dobrým lidem. A také hodně štěstí, zdraví a spokojenosti  v nastávajícím novém roce 2018!