Mám pech, ztratil jsem mobil...

Kdo z nás by s oblibou ztrácel věci? Samozřejmě nikdo…  A bohužel, když člověku přibývají léta, je tento problém čím dál tím aktuálnější. Starší lidé bývali (a jsou) kvůli tomu ustavičnému hledání něčeho odjakživa vysmíváni.

Znáte to: „Co hledáte dědečku? Brýle?  Ale -  vždyť je máte na nose...“

Dnes   bohužel neztrácíme  jen  brýle,  ale i klíče  (pokud člověk bydlí v poschodí hotová  katastrofa),  ale  i  ten  nepostradatelný mobil.  Proto se hned  po  novém roce objevuje  na  mnoha   dveřích nápis  K + M + B,  což prý značí – při odchodu z bytu nezapomeň - K-líče, M-obil, B-rýle... (Nábožensky založení lidé nechť  mi laskavě prominou). 

Tuhle k večeru  se vrátil můj  muž ze zahrádky celý nešťastný…

„Co se ti stalo? “ptám se.

 „Ale, mám  pech, ztratil  jsem mobil.“

 „Nebuď smutný,  však on  se najde…“

 „No jo, ale co když ho mezitím  najde někdo cizí  a  zavolá si třeba do Ameriky  nebo na Nový  Zéland? To se pak nedoplatíme…“

„Hm… A hledals ho?“

 „Samozřejmě, všude… Na cestě, na chatě,  venku v trávě  i v  záhoncích…“

 „A do auta ses také díval?“

 „Samozřejmě,  na sedadla,  pod sedadla, do kufru.“  

„A nic?“

„Nikde nic… Není k nalezení…  Asi  jsem ho před odchodem  musel zapomnět  doma“.

A tak jsme spolu hledali ztracený mobil  doma - před domem, na  chodbě, v obýváku, v kuchyni,  v ložnici - manžel  zašel dokonce  i  do sklepa,  ale po mobilu ani památky... Na prozvonění druhým mobilem vůbec nereagoval.  Nakonec jsem se rozhodla, že si všecko ještě jednou prověřím sama…

Začala jsem autem,  naší Felicií, které stálo před domem. Nahlédnu dovnitř -  a  kupodivu -  přes značné šero,  co nevidím?  Manželův  černý mobil se tam krčí zasunutý mezi sedadlem a řadící pákou. Probliknu ho svým mobilem,  on na mne potměšile zamrká  a zahraje tu svoji oznamovací  písničku…  Volám na muže, aby přinesl klíče od auta, ale - div se světe - najednou nejsou ani ty k nalezení...  A tak jsme se  spolu zase  dali  do hledání ztracených klíčů od auta... Objevila jsem je  na zemi ve sklepě, za  plastovou bedýnkou od zeleniny.  Zřejmě  mu  tam spadly při hledání ztraceného mobilu…

A poučení?  Když ztratíte mobil, nepropadejte panice.  Dá  se prý snadno zablokovat prostřednictvím  vašeho mobilního  operátora.  Pravila mi to dcera – a ta tomu  fakt rozumí. Jo,  a  i když se vůbec nenajde -  není to také žádná hrůza,  můžete  si přece pořídit  nový,  modernější,  s ním se  můžete pustit i do hledání   strašidélek – Pokémonů. 

Mně tedy na tuto vysoce módní atrakci nikdo nenaláká, mám už  toho všelikého hledání až po krk…    :-(