Ze špatné zprávy udělat dobrou? Pro MF Dnes žádný problém

Na sklonku loňského roku otiskl deník MFD speciální přílohu, ve které radostně čtenářům servíruje 111 dobrých zpráv roku 2011. To by ovšem nebylo ono, kdyby všechny informace byly zcela objektivní a nezaujaté. U těchto novin, které dávno nepatří Čechům, ale vlastí je německá firma, jejíž zájmy jsou zcela evidentně diametrálně odlišné od zájmů většiny českých občanů, je takový postup řekněme denních chlebem.

MF Heute (jak je tento protičeský deník trefně nazýván) před pár dny ve zmíněné příloze napsala:

Prodejte pole Polákům

Na 1. června se mohou kromě dětí, které slaví svůj mezinárodní den, těšit také cizinci usídlení v Česku. K tomuto datu totiž přestane platit zákaz prodeje zemědělské půdy občanům jiných zemí. Bude-li tedy chtít polský rolník kousek pole na Jablunkovsku, může si ho bez problémů pořídit.

No vskutku! To je vpravdě kladná a radostná zpráva, že můžeme rozprodávat půdu své rodné země. Udržení zemědělského půdního fondu v rukou českého státu a jeho občanů musí být přece jednou z naprosto zásadních priorit celého národa. Dost na tom, že se po léta vlády zbavují strategických podniků, celý průmysl je tak prakticky v držení cizího kapitálu.

Pokud by měl nastavený trend pokračovat do dalších let či desetiletí, nebude nám Čechům, Moravanům a Slezanům ve vlastní zemi patřit zhola nic, čímž se ocitneme cele v moci velkých zahraničních zájmových celků a států. Jakoby nestačilo, že v politickém rozhodování samy o sobě již nemáme hlavní slovo my, ale nevolení a tím pádem neodvolatelní bruselští byrokraté.

Ne, dál se nebudu neproduktivně rozčilovat, ale raději se pokusím o přeformulování původního článku do nezkreslené verze s veškerými důsledky:

Neprodávejme svá pole!

Na 1. června se mohou kromě dětí, které slaví svůj mezinárodní den, ve velkém těšit také cizinci, kteří mají spadeno na naši zemědělskou půdu, jeden ze strategických prvků každého státu. K tomuto datu totiž díky našim zaprodaným politikům a korupčníkům přestane platit zákaz prodeje zemědělské půdy občanům jiných zemí. Bude-li tedy chtít cizinec koupit třeba sto, tisíc, deset tisíc nebo libovolně víc hektarů naší půdy a najde-li se natolik egoistický a na budoucnost vlastního národa nedbající občan či podnik a cizinci půdu prodá, budou v tom lepším případě naši zemědělci dřít na cizích polích a vydělané peníze posílat za hranice republiky. V horším případě bude scénář podobný, jen na tom poli nebude český zemědělec, ale importovaná nekvalifikovaná levná pracovní síla.

Nuže, vážený čtenáři, uděláme s tím něco nebo to jen tradičně „náležitě“ okomentujeme nad půllitrem piva v místní putice?

Publikováno na webu Českého hnutí za národní jednotu