Proč je tak těžké se omluvit?

Snad každý má rád příběhy slavných a citáty úspěšných. Pohříchu chodí po internetu pořád ty stejné a profláknuté. Přidám jeden, který není moc známý. Připisuje se německému průmyslníkovi Werneru von Siemensovi 1816-1892. Jeden novinář se ho ptal, v čem spočívá tajemství úspěchu jeho firmy. „Slíbili jsme naši zákazníkům opravdu hodně.“ Zněla odpověď. Zklamaný novinář se dotazoval dál: „A pak?“ Siemens se usmál a řekl: „A pak jsme to splnili.“ Abych ocitoval současníka, můj bývalý (též německý:-) šéf říkával: „Chyba se občas stane v každé firmě. Je jen na nás, jak se k ní zachováme a jaký zůstane v našem zákazníkovi dojem. Máme šanci si z maléru udělat reklamu, když tu reklamaci dobře vyřešíme!“ A měl samozřejmě pravdu, ale pro mnohé z nás je strašně těžké chybu přiznat, omluvit se a upřímně slíbit, že uděláme vše, aby se to neopakovalo. Příkladem mohou být naši politici, kteří by měli šanci řadu afér utnout hned v zárodku, kdyby se nerozhodli mlžit, dětinsky si vymýšlet, tak dlouho v exkrementu tančit, až se nakonec z maličkosti stane třeba i důvod konce jejich kariéry. A nejde jen o politiky, stává se, že takhle skončí nejedno přátelství, dokonce i manželství.

Pokoušíme se hledat viníky našich problémů jinde a v jiných, místo, abychom začínali sami od sebe. Pro samoživitelku je těžké přiznat si, že si za své potíže do velké míry může sama, jelikož si vybrala špatného otce pro své děti. Pro hospodského chytráka je těžké přiznat si, že za jeho finanční situaci si může jen on sám, a ne naše fialová vláda. Obézní člověk shání prášky na zhubnutí, místo aby se více hýbal a méně jedl. Když nás bolí záda, necvičíme, jíme léky na bolest.

Když je naše dítě nevychované a nedisciplinované, žádáme psychiatra, aby diagnostikoval ADHD. Když ve škole neprospívá, má nejspíš dyslexii, dysgrafii nebo něco na ten způsob. Třeba by stačilo se mu více věnovat. Hledáme snadná řešení našich problémů, a proto se ani nemůžeme divit, že u našich voličů mají v tak velké míře úspěch ti, kteří je nabízejí.

Občas se někdo zmíní o tom, že nechápe, jak mohl národ Schillerův a Goethův podlehnout mámení nacismu, a přitom to bylo docela snadné. Po prohrané válce (což na národní hrdosti nepřidá) najednou přišel někdo, kdo jim nabídl šanci na novou hrdost, kdo jim nabídl práci, kdo jim nabídl světlou budoucnost vítězů. Putin udělal totéž přes kopírák!

Když nám někdo vytkne chybu, měli bychom se třikrát zamyslet nad tím, jestli náhodou nemá pravdu a použít ta kouzelná slova omluvy, která tomu druhému umožní odpustit. On dost možná ani o nic jiného nestojí!