Císařovy nové šaty 3: Zemědělství

Vnímám jasně, jak velký problém je pro zemědělství klima a počasí, ale chce se mi říci, že covid poznamenal snad všechny obory právě kromě zemědělství.

Zemědělství je jako každý jiný obor podnikání. Je to namáhavý a riskantní podnik, ale stát tu není od toho, aby pojišťoval rizika podnikání. Od toho jsou tu pojišťovny. Klimatická změna přináší vyšší rizika, může se stát, že některé plodiny z našeho klimatického pásma zmizí a jiné přibydou. To ale vůbec není věcí státu. Každý podnikatel musí jít s dobou. Asi by nebylo moc šikovné vyrábět v současné době magnetofonové kazety, to chápe každý.

Argument „tvoříme krajinu“ pro mě neplatí. Pokud si obec, město, kraj nebo stát objedná konkrétní projekt a podnikatel splní smluvní podmínky, dostane za práci zaplaceno. Ne dotaci, ale peníze za dokončenou zakázku.

Také „potravinová soběstačnost“ je neplatný argument populistů. Požadavky spotřebitelů se mění. Dnes jsou i v zimním jídelníčku běžně jahody a exotické plody. Není potřeba posílat Mařenku k měsíčkům. Pokud stát vytvoří seznam „kritických“ potravin, které se musí pěstovat či zvířat, která se musí chovat, pak pro takové úkoly jistě stanoví podmínky, ze kterých je pak bude muset vykoupit. Doufám, že k tomu nikdy nedojde, to už by bylo opravdu válečné hospodářství.

Vnímám jasně, jak velký problém je pro zemědělství klima a počasí, o tom slýcháme často, ale chce se mi říci, že covid poznamenal snad všechny obory právě kromě zemědělství, že těch černých labutí je mnohem víc a pokaždé to odskáče některé odvětví lidské činnosti. Příkladem budiž turistický ruch v době čínské chřipky. Ale přišly i další pohromy: hyperinflace, ceny energií, válka a bůhví, co ještě nás v budoucnu potká: blackouty, kolapsy IT, vzpoura AI a podobně.

Vždycky se střídaly dobré roky s těmi špatnými. Dobrý hospodář si v těch dobrých odkládá pro strýčka příhodu a pak přežije i ty špatné. Stát by neměl dávat dotace, ale výhodné půjčky na přežití. Jsem přesvědčen, že zájemců o půjčku by bylo mnohonásobně míň, než o dotaci!

Moc hezky si strhli škrabošku vinaři, kteří prohlásili, že by se vzdali dotace za zmrzlé květy, když stát nezavede spotřební daň na tiché víno. Zdá se, že nejsou tou nejostřejší tužkou v penále, když to takto formulují. Jedinou odpovědí státu by měla být spotřební daň na tiché víno a nabídka výhodných půjček pro ty skutečně postižené. Škrtnout dotace!

Uvědomuji si, že jsem jako Cato Censorius, který každou svou řeč v senátu končil slovy: „Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno“, jen nehovořím o Kartágu, ale o dotacích, které deformují tržní hospodářství a jsou semeništěm korupce.