Cigára, chlast a hazard

Kočka šklíba hlásá, že jde o zdraví a štěstí rodin, které trpí zlozvyky a že závisláky vyléčí zvýšením cen cigaret, alkoholu a zdaněním hazardu. Adiktologové by se tomu asi zasmáli, kdyby to nebylo tak vážné téma. Opravdu jsme takoví prosťáčci, za které nás tato ministryně s dikcí starostlivé učitelky prvního stupně, má? Není dost důkazů, počínaje od amerických pokusů s prohibicí, že je to holý nesmysl?

Položme si otázku, kdo kouří, pije a sází. Odpověď je nasnadě. Nejsou to ti bohatí, ti se nepotřebují upínat k naději, že je výhra vytáhne z dluhů a odloží jim exekuci.

Pokud pijí ti majetní, tak je cena nezajímá, zatímco pro rozpočet sociálně slabých rodin, to bude znamenat, že zbyde méně na nájem a na děti, protože s kouřením a chlastem tihle lidé přestat nedokážou. Jsou to jejich náplasti na nepříliš vydařený život.

Čekal bych, že bude paní Maláčová hřímat, že o to větší budou mít jejich děti hlad a nezbyde jim ani na pastelky. Ale ona nic.

Tím vším nechci říci, že jsem zásadně proti postupnému zvyšování spotřební daně z těchto zlozvyků, jen mě štve to pokrytecké zdůvodnění!

Pravda je taková, že vláda zoufale hledá zdroje. Její politika úplatků voličům je hrozně drahý špás. Proto úvahy o sektorových daních, dobrovolně povinný fond bank, zdanění rezervních fondů zdravotních pojišťoven a další ždímačky. Problém spočívá v tom, že se akcionáři dotyčných institucí nesmíří se snížením dividend, nýbrž zaúkolují své manažery, aby rozdíl vyrovnali. A kde myslíte, že si ho vezmou? Promítnou ho do cen, do poplatků; najdou si různé kličky, jak to zařídit.

Takže ve finále si ti sociálně slabší ještě více utáhnou opasky jen proto, aby mohla vláda jednoho muže rozdávat úplatky nejrůznějším skupinám potenciálních voličů.

Toto perpetum mobile má jediný cíl: udržet preference ANO a zajistit jeho majiteli další volební vítězství.

Jde jen o to zabalit to každý den do jiných šatů a prvňáčkům to řádně vysvětlit. Přesně tak, jak to dělá paní Schillerová.