Cesta do hlubin voličovy duše II.

Minule jsem psal o hlavních skupinách voličů ANO a dnes bych chtěl na tyto úvahy navázat, protože někteří čtenáři reagovali: „To je fajn, ale co s tím? Každý, kdo se v životě trochu zabýval marketingem ví, že se celý postup dá rozdělit zhruba do tří fází:

Analýza cílové skupiny

Jde o to zjistit, kdo je typickým voličem hnutí Agrofert. Co ho trápí, po čem touží, jakým jazykem mluví, a naopak co mu vadí atd. Pokud má naše poselství dojít až k jeho uším, musíme zvolit kanály, které sleduje a jazyk, kterému rozumí. Nemá smysl vysílat na vlnách, které jeho přijímač nerozlišuje, mluvit jazykem, kterému nerozumí, a proto jej uráží a sdělovat mu informace, které nepotřebuje, a tudíž ho neosloví.

Citlivý marketér otáčí knoflíkem rádia tak dlouho, až narazí na stanici a tu velmi přesně naladí, aby byl příjem co nejlepší.

Nezvolí jazyk univerzitního profesora, jehož jednotka je jeden Fiala, ale musí se přizpůsobit stylu mluvy komerčních televizí. Zářným příkladem budiž obhroublý způsob hradní mlhoviny, kterému rozumí i v poslední vesnické hospodě blízko u hranic.

Vysoce důležitá je i volba témat – máme v živé paměti, jak byly mistrovsky využity třicetikorunové poplatky u lékaře k otočení politického kormidla. Témata se dají pochopitelně i vytvářet ve stylu „vrtěti psem“. Socani třeba zneužili odchodu lékařů do zahraničí a často úkolují své předsunuté milice s názvem odbory. 

Čili na konci této fáze víme, co chceme říci, komu to chceme sdělovat a jakým jazykem budeme komunikovat (con morte a lingua morta).

Volba komunikačních kanálů

I malé dítě tuší, že občané 65+ většinou nesledují sociální média, a naopak je jasné, že nejnižší věková skupina voličů 18+ se bez nich neobejde. Asi už všichni víme, proč si politická divize Agrofertu koupila nejčtenější deníky a nejposlouchanější rádio. Nebudeme zde rozebírat všechny druhy médií od tištěných až po televizi. Od toho jsou rozbory, jež si každá strana může zakoupit od agentur, které se tím zabývají. Detailně se z nich dozví, kdo co čte, či sleduje podle věkových, sociálních, regionálních, příjmových a dalších kritérií.

Čili na konci této fáze víme, kterými kanály budeme komunikovat a také co to bude stát.

Chce se mi přitom naznačit, že se v minulosti ztratilo tolik peněz, že stačí napsat příkaz k úhradě do některého z daňových rájů.

Akce

Jde pochopitelně o vhodné načasování, ale jsem přesvědčeným odpůrcem toho, aby se to dělalo vždycky jen před volbami. Každá rozumná firma ví, že se musí permanentně starat o svou známost a dobré jméno. Je to každodenní práce, kdy je předseda té či oné formace vyfotografován s dělníky v dole a má na sobě stejný mundůr, na traktoru uprostřed sklizně, v kruhu rodiny atd. Dosaďte si sami. Nejpozději od zvolení JFK je to známá věc, kolik vám takové obrázky přinesou bodů. Naposledy jsme viděli Rudého Borise, jak dává do pece pizzu, zoufale mu to nešlo, ale to je jedno. Ukázal, že se práce neštítí a předvedl respekt k dělníkům a rolníkům. Na pracující inteligenci, ani na brojlery zatím nedošloJ

A pak to stačí spustitJ

Takhle jednoduché to je, když to ví i obyčejný důchodce z Petřin. Proč to neví demokratická opozice, to nevím. Přítel Jiří píše, že jsou hypnotizováni jako králík kobrou. Nebo že by na ně měla kobra nějaké to „kompro“?