Antibabišismus a profialismus

Už podruhé si mi stalo, že jsem byl obviněn z toho, že někomu nekriticky fandím (Fiala, Pavel) a na jiném (Babiš) nemohu nechat nit suchou. To mě trochu uráží, protože to jsou postoje obvyklé většinou u intelektuálně nesmělých lidí, případně u Sparťanů a slávistů. Já to tak rozhodně nemám. Já to beru čistě podle toho, jak se ten či onen politik chová ke svobodě, demokracii a k hospodaření státu. Kritizuji naprosto každého, kdo se proti těmto mým hodnotám a ideálům prohřešuje a je mi „ganz egal“, ke které straně či hnutí patří.

Tato vláda se dostala k moci před rokem a půl a čím dál tím víc to vypadá, že nebyla připravena, neměla napsaný žádný ekonomicky program. Je pravda, že i kdyby ho měla, musela by ho upravit podle nových a opravdu bezprecedentních událostí, ale to přece netrvá 18 měsíců! Zdědila po Babišovi vyjedený krám, ale zvednutím ruky pro zrušení superhrubé mzdy se na té bídě ODS nemalou měrou sama podílela. Tenhle konstrukt byl zralý na zrušení, ale mělo to být z hlediska státního rozpočtu neutrální.

Takže kritizuji impotenci, amatérismus, neschopnost komunikovat, váhavost a prázdné mlžící kecy. Tahle vláda prohospodařila rok a půl, ve kterém se měly provádět bolestivé chirurgické řezy, protože pacient je na tom opravdu zle. Místo toho premiér bojuje jen o to, aby se nerozpadl konglomerát pěti stran, kterým nejde o blaho státu, ale o jejich voliče, které potřebují korumpovat, aby pro ně i příště zvedli ruku.

ALE: tahle vláda nedemontuje demokracii, nevlastní média, nečerpá do svých firem dotace, nedělá nám v zahraničí ostudu, umí se chovat a většina ministrů hovoří plynule česky. Takže je to pořád pro mě menší zlo než to, co bylo před tím a co nás bude nejspíš zase čekat.

MUDr. Höschl má pro toto dilema skvělý příklad. Pokud někomu za práci slíbíte odměnu a on ji udělá, tak má na ni nesporně nárok. Když takovému člověku pod podmínkou, že bude ochoten si na ni konkrétní lhůtu počkat, nabídnete dvojnásobnou odměnu, dostanete přesně tu dělící čáru mezi voliči populistů a realistů. To je ta demarkační čára, ne město–venkov, bohatí–chudí, chytří–hloupí. Schopní a neschopní tzv, „odložené spotřeby“. Schopní myslet na budoucnost svou a svých dětí.

Pokud se týká pana prezidenta, tak jsem zatím ani na nanosekundu nelitoval, že jsme mu dali svůj hlas a na Hrad sběrem podpisů s kamarády pomohli. Neřekl a neudělal nic, co by mi rozblikalo kontrolky. Jeho práce v zahraničí je příkladná a doma spojuje, nerozeštvává. Je na rozdíl od „pyžámkáře“ za svůj plat aktivní, netrousí přihlouplé „bonmoty“, obklopuje se úctyhodnými poradci, výběr soudců ÚS provádí transparentně a s vládou a parlamentem výborně komunikuje. Ale ani on není pro mě žádnou nedotknutelnou ikonou, pokud budu mít pocit, že něco zahrál faul, určitě zapískám.