Při svém zápisu a tvorbě blogu, jsem psal, že budu psát o tom, co kolem sebe uvidím. Tímto článkem bych chtěl všechny, kdo si ho přečtou postrčit a přimět k zamyšlení o tom co je naše republika, co je naše společnost a hlavně co jsme my sami.
V následujících týdnech se staneme oběťmi a terčem nelítostného boje politických stran a různých podobných sdružení. Budeme pod neustálým tlakem a náš mozek a naše vnímání bude vystaveno nemilosrdnému tažení za mocí.
Je to tak bohužel nemůžeme se tomu vyhnout, pokud nechceme odstříhnout internet s telefonem, mobil vypnout a SIM kartu zlomit, zatáhnout okna, zamknout na dva západy a přečkat toto období v úkrytu svého příbytku. Takže asi většina z nás prostě aspoň jednou vyrazí ven, do ulic. Tady bude spousta obličejů, hesel, stánků a předvolbních mítinků s volebním programem. Každý má právo věřit čemu chce a nechci nikomu tímto textem vnucovat pravici nebo levici. Kdyby bylo na mně, tak nějakou levici i pravici bych zrušil. Chci vás přátelé požádat o to, abyste se zamysleli. Zamysleli se a řekli si, co je tou správnou volbou a zkuste se aspoň na chvíli někde zavřít, sednout do vany a nebo jen po cestě z práce, zkuste se zamyslet nad tím, jestli není čas na změnu. Zeptejte se sami sebe, líbí se mi to, kde právě teď žiju?
Nakonec trochu poruším co jsem řekl na začátku a rozhodně vám to nechci nijak vnucovat. Jen vás prosím jděte volit a volte toho koho myslíte, že je nejlepší, já zatím nejsem plně rozhodnut, ale myslím, že je vždycky dobré, pokud je někde nějaký nováček a má už od začátku značnou podporu, mu dát šanci. Však nic horšího než to co do teď bylo, být nemůže a za posledních dvacet let se u vlády střídali strany které všichni volí, zvažte dát hlas a příležitost se ukázat někomu novému. Nakonec pražských defenestrací bylo již několik, a tak v nejhorších chvílích, pokud se neukáží blaničtí rytíři, můžeme se zvonícími klíči v rukou jim dát setnout hlavy na Staroměstkém náměstí.
Přeji hodně štěstí při rozhodování a šťastnou ruku při hledání světlejších zítřků.
