Čekám

Čekání je celkově na nic. Všichni pořád na něco čekáme a většinou se už nemůžeme dočkat, až kýžený moment nastane. Já taky čekám a už je to hodně dlouhá doba.

Bylo 12. září a já se ocitl v Plzni společně s dalšími 4 dívkami. Ne nebylo to hromadné rande, ale psali jsme test z němčiny, takzvaný TestDaF (Test Deutsch als Fremdsprache - Němčina jako cizí řeč). No a dnes je 18. října a já stále čekám na výsledky onoho testu. Je to takové jiné čekání než kdykoli jindy. Když čekáte na metro, vidíte na začátku nástupiště čas a víte že přibližně každé 3-5 minut to pojede. Jenže tohle je jiné. Čas běží stejně jako na tom nástupišti a já vím, že až bude 24. 10. 2013, tak bych se měl dozvědět ty výsledky. Zdrcující na tom všem je to, že se ani nedokážu realisticky ohodnotit, zda-li můj podaný výkon byl dobrý či nikoliv. Správné odpovědi neznám a co se týče písemného a ústního projevu, tam si co 10 minut jsem jistý, jak jsem to napsal/řekl dobře a dalších deset minut pochybuji o jakémkoli bodu za tyto části. 

Je důležité zapomenout na to na co čekám, protože jinak mě to bude užírat a to mi zbývá ještě týden. Říkám si no co, ale už jsem přežil těch týdnů celkem dost. No jo, jenže čím blíž jsme kýženému datu, tím víc se nemůžu dočkat a myslím na to víc a víc. Zkrátka příští čtvrtek bude přelomový jen se ještě uvidí jakým směrem. Na co čekáte vy?