Nedávno jsem se doslechl, velice zajímavou věc. Blogeři a Novináři se nesnáší. Je to snad pravda? Opravdu jsme paraziti beroucí novinářům jejich práci?
Bylo pro mne velice zajímavým zjištěním, že vlastnictvím blogu se ocitám na bitevním poli, kde na jedné straně stojí novináři a žurnalisté a na straně druhé blogeři a pisálkové z internetu. Já jsem se osobně s nikým do debaty o tomto problému nedostal, a tak jsem ani netušil, že se něco takového odehrává.
Co je k tomu vede?
Samozřejmě mě to zaujalo a tak jsem se upjal k přemýšlení co vlastně novináře a žurnalisty vede k tomu, aby zaujímali takovéto stanovisko. Pravděpodobných teorií je několik. Možná se ukazuje, že mnohdy píšou obyčejní lidé zajímavější články a texty než vystudovaní odborníci. Možná nám závidí určitou svobodu v tom co píšeme a jak to píšeme. A možná je to taky nesmysl a nic takového neexistuje. Já opravdu nevím co se odehrává a upřímně mě to asi ani nezajímá. Přícinu vidím ukrytou na jedné straně v důvodu, proč někteří píšou svůj blog a to konkrétně proto, že nikdy nedosáhli na úroveň opravdového novináře a na straně druhé chybu kvalifikovaných pisatelů ve vnímání blogu.
Jak vnímám blog a autory blogu?
Není to nic čím bych se tajil. Blog vnímám jako možnost veřejně se vyjádřit a vyslat svůj názor, zprávu do světa. Ať už se to týká nespokojenosti s politickou situací nebo je to vyprávění o nenadálých životních příhodách. Principem blogu je svoboda. Svoboda vyjadřovat vše co chci a vnímám to jako prvek velmi pozitivně ovlivňující demokracii jako takovou. A pokud někdo má tendence spojovat to s novinařinou a žurnalistikou, tak se na mě nezlobte, ale pak je hloupý. To jsou dvě tak rozdílné věci, to je jako kdyby kameramani běhali po světě naštvaní, že lidé točí domácí videa. Vnímáte ten esenciální rozdíl? Já tedy ano. A ačkoli určitě nás autory blogu potěší zvyšování návštěvnosti popřípadě čtenost našeho článku, mluvím-li za sebe nedělám to proto, abych šířil zprávy po světě a bral tím novinářům práci.
Na závěr bych dodal, že jsem rád, že lidé píší blogy a vůbec, že se nebojí vyjádřit, nakonec komunismu a zákazu mluvení už bylo dost. Ať žije svoboda a svoboda slova zvláště.
