Kdekdo ví dávno, už tedy vím i já, co obnáší plodná a nosná Rosemunde Pilcher! Čtvrteční letní zbrusu nová Rosemunde Pilcher: Čekání na duhu - Prima 21.7. 20.15
I dabing nový, 2015, vyrobený ve studiu Médea, - titulky vzadu pěkně úplné, pochvala! - Ale o mnoho více už toho pochválit nelze. Jazykem filmové adaptace je němčina, němčina je delší než čeština (to sloveso na konci!), aby byl dialog synchronní, je třeba obvykle českých slov přidávat, ne ubírat. Text příliš krátký dabér (o hereckém výkonu zde sotva lze mluvit) ve snaze o synchron v konci věty podivně natáhne, zdůrazní poslední slabiku. Výsledek je stereotypně dřevěný a protivný.
Jednoduchý a pomalý příběh skýtá z profesionálního hlediska alespoň snadnou příležitost k emotivnímu výkonu, ke kousku sexappealu, k citovému zajiskření. Zůstala dokonale nevyužita. Na pozadí zásadně němých sborů vkládá autor dialogů a režisér českého znění svým protagonistům do úst věty, z nichž některé stojí za zapsání: "...a protože mě nechce, mám teď řešení, jak můžeme své hledání vrátit na bod nula.."
"...nevím, jak na tu potravu zareaguje můj systém.." "Jistě jste měli důvod, to je jisté." - "Uvidíme se!" (což nemá být výhružka, ale zřejmě prostě "Nashledanou"...)
A komorník, jenž má být komický svou vznešeností, který nezná jiné přisvědčení než "Rozumím, no jó!" (V celém českém znění ostatně nezazní jediné "ano"...ani z úst právníků. Snad ani na svatbě. No jó!) Podobný typ filmu má své diváky. Patrně jich má hodně a ti patrně touží po troše legrace a romantické něhy. Krmit jejich dušičky dřevotřískou je nenoblesní. Nedovedou se bránit.
