Dívčí dýchánek na Nova Cinema

Včera - 29.6. - jsem nebyla doma ani sama. Pokusně jsem v prime času otevřela televizi - vida, Gilmorova děvčata, sedmá série. Takový úspěšný seriál!

Od začátku tisíciletí patrně neuplynul den, aby někde v Evropě na některém kanále neběžela... Jen já jsem nějak pořád... Tak do toho!

"Zavři to, to je hnus," pravili po pěti minutách hostitelé, v hlase muka. Nevydrželi veliký monolog Rory, Kláry Jandové. Upřímně řečeno, oč v něm šlo, bylo i mně obtížné, nebo spíš zbytečné chápat - všechno přebil ten příšerně technický, rovný, sebestředně snaživý styl přednesu. Po technické stránce starty jakžtakž v pořádku, pauzy trochu delší, než by měly být, český text nevzrušoval vynalézavostí, ale ani neurážel. Na obrazovce jemný dívčí obličej, asi mu o něco šlo. K tomu bezvýrazný, jen jaksi  ječivě, asertivně naléhavý proud českých slov bez nejmenších emotivních odstínů, bez střihů, beze změn, jen formálně "markýrující" největší, nepřehlédnutelná gesta. Bylo to prostě protivné. Tento "seriálově svižný" styl prostý talentu i osobního nasazení, který si žádá především postřeh a dobré nervy, lze (snad, skoro, hm! ) tolerovat u akčních filmů, ale jakmile  spočívá celé kouzlo věci v dialogu, v konverzačce, v jemném odstínění a prodávání point....

 Dobrá, mluvíme tu o starých hříších. Česká verze je z roku 2007, sedmá série... první  se objevila na přelomu století. Je to jeden z pozdních plodů zásadního nedorozumění z devadesátých let, kdy se přání nedostatečně zkušených manažerů stalo otcem myšlenky, že  seriály tohoto typu lze vyrábět lehce a levně. Přinesly možná bezprostřední - neumím odhadnout jaký, závratný asi ne - zisk zúčastněným, ničemně placenou námezdnou práci potřebným hercům - ale prokazují i desítky let po svém vzniku medvědí službu ... i těm reklamám, které obklopují. Televizi jako takové. Emotivní kultuře širokých vrstev. Dabingu jako oboru.

 Ale dabing se brání, lidé nejsou stroje..  Ve 20. 15 následovala toho večera Gejša, taky žádná třeskutá novinka, česká verze vznikla v roce 2006  v ABZ, Divize Bonton Films, dialogy a režie Vladimíra Wildová.  První repliky mladých - vlastně na počátku ještě dětských -  hrdinek se zdály potvrzovat mé obavy. Ano, točilo se systémem od první smyčky k poslední a Tereza Chudobová v roli Tykve mým nedůvěřivým uším až příliš připomněla některou z Gilmorových děvčat... ale ne. Exotika obrazu se odvíjí, dialogů je poskrovnu, je čas se soustředit, nechat na sebe věc trochu zapůsobit! A výsledkem je dabing. Kde český text splývá s originálem, kde herecký projev (Andrea Elsnerová, Milena Steinmasslová,  Miluše Šplechtová) slouží celku a přináší ve své službě kus sebe, svého vnitřního chvění. I ta Tykev je nyní naprosto živá, uvěřitelná..

Český dabing má za sebou čtvrt století "nových dějin". Je na čase i nově kalkulovat. Trochu jinak sčítat zisky i ztráty.