A na Prima Love běžela ve 20. 15 Ve službách FBI IV/14, další epizoda nekonečného seriálu, o němž jsme tu již psali.
Česká verze z roku 2015 z režiséra Filipa Jančíka (Ve studiu Médea Promotion Dabing, člen skupiny Médea Group vyrobila FTV Prima s.r.o. 2015), který si rovněž zahrál hlavní roli. Filip Jančík se na současné dabingové scéně rozhodně vypracoval na vůdčí osobnost - a to nejen závratnou kvantitou své práce. V jeho rukou český dabing v komerčních podmínkách vybředl z trapného marasmu bezbřehého neumětelství a dosahuje již - skoro - svižné úrovně německých dabingů srovnatelných žánrů. (Kdysi jsme je pokládali za technicky precizní a herecky dřevotřískové).
Synchronu, kultuře řeči i hereckému ztvárnění je věnována bezesporu stoupající péče a na výsledku je to vidět. Což svědčí nejen o schopnosti, ale zejména o veliké profesionální kázni zejména tam, kde předloha (originál) je opravdu zdvořile řečeno neinspirující. Byť s dobrou kamerou, rychlým střihem, hbitým a zvládnutým temporytmem, jenže - jako v této epizodě - obsahově a herecky pitomě plastový až za hranice uvěřitelného.
Brát svou práci v podobném případě vážně a odvést ji na určité úrovni je prostě výkon. K opravdové pochvale a obdivu tu chybí jeden - podstatný - krůček. Literární úroveň (v podstatě synchronního) dialogu. Čeština je svébytný, složitý a zábavný jazyk a při troše snahy dokáže hodně i s nepříliš nápaditým dialogem. Zběhlí muži a ženy (namátkou Jan Šťastný, Jitka Ježková), nadto pod vedením muže Jančíkova formátu, by si neměli rezignovaně - nebo arogantně? - zakládat na tom, že svedou vypustit z úst i perly typu:
"...proletěl skrz oblaky až na měsíc.."
"Co kdybys byl dnes večer můj doprovod?"
"Prožívám tu vaši chvíli, která mimochodem už brzo skončí."
"Ale přesný opak toho se stal.."
Úprava je povýtce tvůrčí práce, jejím základem je bezpečná pohotová znalost jazyka na všech úrovních, od hovorového k stylizovanému a zpátky, nikoliv mechanické přiřazování kódu ke kopytným školským převodům z angličtiny! Český dabing míří vzhůru. Ti, kdo na tom mají nepopiratelnou zásluhu, by si měli - si musí! - uvědomit, že na jazyku záleží. Že jen bezvadně mluvný dialog jim umožní postoupit ještě o kus dál - k opravdu diferencovaným hereckým výkonům. Kde řemeslo sahá..až do těch oblaků.
Praktická připomínka na závěr. I hate, you hate... jak to překládat? "Nesnáším mrkev" je docela dobré pro dítě, které odstrkuje talíř. "Nenávidím" je dlouhé. A v češtině nadto příliš vášnivě, exaltovaně. V dílku se vyskytuje i pěkný výrok: "Nesnáším tenhle rozhovor." Co tahle "nemám rád tenhle tón?" Nebo možná jen "To se mi (ale vůbec) nelíbí." - Neskýtá taková "obyčejná" věta větší příležitost, aby dostala svůj význam způsobem, jakým je pronesena? A nezačíná právě na těchhle nemaličkostech skutečná možnost odstíněného kumštu? Šance pro herce?
