"Zlatá totalita!" - poznámky k 1.dílu a odpověď kritikům

     V prvním díle vzbudily největší pozornost mé názory na přiměřenost a morálnost rozdělování společně vytvořeného zisku mezi zaměstnavatele a zaměstnance. Marx to nazýval přivlastňováním nadhodnoty. Nejsem ekonom a do rozboru kategorií jako jsou výrobní prostředky, náklady, kapitál, rezervy, obrat, tržba, zisk a pod. se nebudu pouštět, protože s tím si nedokáží poradit ani nositelé Nobelovy ceny za ekonomii (jsou však lidé, kterým je to naprosto jasné).

     Mým cílem v uvedeném článku bylo poukázat na pokřivené vztahy mezi lidmi jako důsledku stále většího konzumního materialismu jako stylu a smyslu života. Parafrázoval jsem biblickou moudrost, že tam, kde bývá nedostatek, tam že se rodí svár a závist. Kritikům se zřejmě nelíbilo slovo "nedostatek", protože asi mají za to, že všeho je dostatek. Zejména se mým kritikům slovo "závist" tak zalíbilo, že zamlžilo jejich soudnost a moje názory na nepřiměřenost onoho "rozdělování společně vydělaných peněz", které jsem charakterizoval jako nemorální, označili za  m o j i  závist a nepřejícnost. Upřímně mi poradili, ať nečtu bulvár a hned uvidím svět lépe. Asi chtěli říct, že každý nespokojenec a kritik současných poměrů si má nasadit růžové brýle a číst si v propagandistických brožurkách pravicových stran. Na pravo tedy vzkazuji : pánové a dámy, mě úplně stačí, co vidím a slyším kolem sebe. Abych poznal, že je něco shnilého v státě Českém, nepotřebuji číst bulvár.

     Proto opakuji - jsem zásadně proti rovnostářství a kdo poctivě pracuje, ať je bohatý ! Současně však zaměstnavatele, který si jako odměnu přisvojuje až 10-ti a vícenásobek průměrné mzdy svého zaměstnance, považuji za amorálního chamtivce a lakomce. Stejně jako ty, kteří své zaměstnance nepojišťují nebo jim vyplácejí oficiální a neoficiální část mzdy, což je mimochodem daňový podvod ale i poškozuje pracovníka při nemoci a při výpočtu důchodu. Ani jedno křivé slovo jsem neřekl proti těm živnostníkům a podnikatelům, kteří se chovají a podnikají fair play ! Před nimi dokonce smekám, vážím si jich a mám k nim respekt. Pokud ovšem někdo považuje půlmiliónové platy manažerů ČEZ, ČD a mnoha jiných firem za přiměřené, spravedlivé a morální, vzdávám se další diskuse ! A co se ohodnocení práce některých sportovců týče, chápu, že je to také věc reklamy. Jenže náklady na reklamu se odepíší z daní a odrazí se v cenách výrobků. Tudíž ji zase ve svém důsledku zaplatí spotřebitel, aniž by si museli "šéfové" ze svých zisků něco odpustit. Takže, kdo na tom vydělává a kdo prodělává ? Nechci zavádět žádné mzdové normy a tabulky, jen apeluji na morálku a soudnost těch, kteří "společně vydělané peníze" pro firmu rozdělují. Na to jsem chtěl poukázat - na chamtivost, nenažranost a ztrátu sociálního cítění celé řady příslušníků tzv. horních deseti tisíc.

     Někteří účastníci diskuse reagují na jakoukoliv kritiku současných poměrů způsobem, který se stává charakteristickým zejména u lidí, stojících tzv. napravo. Především takového "opovážlivce" ocejchují (aby bylo předem jasno a nikdo o jejich pravdě nepochyboval) a priori jako "soudruha, komunistu a socana". To je jejich první podpásovka.

     Potom odvedou pozornost od problému tím, že začnou vypočítávat všechno špatné a zlé, čeho se "komunismus" ve 20. století údajně dopustil. Staré, ale účinné - dát zlu jméno. To považují za stále ještě silný kalibr a nikdy se s ním nezapomenou vytasit. Je to účinné a geniálně jednoduché : nikoliv vysvětlit kritizovaný problém, ale zaútočit na kritika a poukázat na nedostatky jiných.

     Třetím oblíbeným trikem kritiků stojících napravo je naprostá bagatelizace současných nedostatků a opět zdůraznění, že za to vlastně můžou tzv. staré struktury a že kdybychom "komouše hned v listopadu oběsili" , žili bychom dnes jako v ráji pod ochranou neviditelné ruky trhu, svobody, demokracie a USA.

     Tito ochránci nových pořádků a svobodné diskuse potom použijí svůj nejoblíbenější úder přímo do rozkroku. Udělají z kritika primitiva, hňupa, závistivce a obdivovatele Stalina, Pol-Pota a doporučují mu důrazně odstěhovat se na Kubu, Severní Koreje a do podobných míst (co kdyby šli oni, když po tom tolik toužili žít na Západě - blbost, co?).

     Neodpustím si závěrem poznámku, že stejně "originálně" reagovali na každou snahu polidštit nerovné a nespravedlivé uspořádání společnosti její zastánci vlastně odjakživa. Nebo ukřižování Krista byla jen náboženská kulturní besídka ?