Těžký život Marie "Máni" Lavičkové.

V souvislosti se sofistikovanou amnestií pana prezidenta Klause zazářila mediální superstar, již dříve objevená režisérkou Sommerovou, kriminální recidivistka Máňa. Proslula zejména tím, že amnestii považuje za podraz a zubynehty se brání svobodě, kterou oproti ní tak radostně přijalo několik tisíc nejen sociálně vyloučených a nenapravitelných zločinců, ale i darebáků, jinak nadstandardně si žijících spoluobčanů.

Ne že bych jako důchodce toužil vyměnit si s Máňou role, to opravdu ne. Pobyt za mřížemi, byť by byl sebehezčí, je stále jen vězením s omezenými právy a pro bohabojného a spořádaného občana, jehož nejtěžším zločinem byl za celý život jen dopravní přestupek, by to byla tragédie. Přeci jen - to prostředí a společnost zlodějů, zlodějíčků, podvodníků, násilníků, rváčů, lupičů a kriminálníků vůbec není pro našince nic, co bychom vyhledávali.

Ne tak recidivistka Máňa. Tato 44. letá žena se téměř po celý svůj život dopouštěla zejména tu větších, tu menších krádeží. Byla za to 21x odsouzena k nepodmíněnému odnětí svobody a "odseděla" si celkem 276 měsíců, neboli 8 395 dnů, chcete-li 23 roků. Připustíme-li, že do svých 18let se chovala vzorně a "živili" ji rodiče, pak si teoreticky Máňa za celý svůj život odpracovala tři roky, během kterých (teoreticky) nežila na úkor někoho jiného, živila se (teoreticky) sama a platila daně, včetně zdravotního a sociálního pojištění.

Z jejího hlediska se nedivím, že se katru drží jako klíště. Ona v podstatě takovým klíštětem na těle nás všech je. Už z nás za ty roky vysála pěkných pár milionů. Já bych to šacoval na sedm. Je to hodně, vezmeme-li v úvahu, že Máňa jen bere a spotřebovává. Také si toho považuje a nechce do "civilu" ani za nic. Vždyť člověku, který je na kriminál navyklý, tam nic neschází. Po garantovaných osmi hodinách spánku si zajde na snídani, kterou dostane až pod nos. To samé je s obědem a večeří. Máňa je v pohodě. Žádné starosti co koupit, co uvařit, kde na to vzít. Žádné starosti s hypotékou, se složenkami, s inkasem. Má doslova na háku starost o ceny elektřiny, plynu, vody, léků. Jsou jí úplně volné takové "maličkosti" jako je nájem, topení nebo příplatek u lékaře. V "baráku" má psychologa, lékaře, holiče, kuchaře. Grátis! Myslíte si, že má starost o to, kdo to všechno zaplatí? Kdo za ni "zatáhne" zdravotní a sociální pojištění? Pochybuji.

A tak si říkám, jak by se mohli všichni pracující a zákonů dbající občané mít, kdyby se nemuselo ročně vynakládat přes 7 miliard na zaopatřovací ústavy Ministerstva spravedlnosti, stovky miliard na dávky pro nepřizpůsobivé spoluobčany, miliarda pro BIS, která údajně pátrá a informuje, ale je to na draka, stovky milionů na sociální projekty a programy, jejichž efektivita je diskutabilní, miliardy na fotovoltaický tunel a další desítky miliard za předražené stavby, nesmyslné projekty atd. atp. A tak se tu hospodaří, oknem vyhazuje korunka za korunou ze státní kasy a kapes nás všech, až jsou z toho biliony.

Ne že bych Máně ten její život záviděl, to ani náhodou. Jen si říkám, kde bychom byli, kdyby si všichni žili tak bezstarostně jako ona. Nebo kde by byla ona a jí podobní, kdybychom na ně už nedali ani korunu.