It´s complicated

Nějak se to komplikuje, pravila slečna prodávající lístky. V čem je problém, chtěla jsem se zeptat, špatné číslo rezervace? Za pár vteřin mně to naštěstí došlo. Všechno je v pořádku… Se stejným pocitem jsem asi za dvě hodiny opouštěla komplex multikina. Všechno je v pořádku. Merryl Streep je etalon, na který je možné bez rizika kdykoliv vsadit. Alec Baldwin v roli bývalého manžela s ní drží krok. Film o iluzi, že je možné jen tak vrátit věci zpět, o touze vrátit se domů, film o umění růst.

Nominace na nejlepší komedii, dočetla jsem se mimo jiné na webových stránkách. Zajisté ano, komedie, ale… vícevrstevná a některé její úrovně se dotýkají zraňujících skutečností naší existence. Například procesu stárnutí, jež je spravedlivé v tom, že nám všem hodně bere a zároveň něco i nabízí. Dospívající děti, které, i když to tak na první pohled nevypadá, potřebují dobré rodičovské vzory. Autentické vztahy, jimiž je ovlivňováno naše proživotní nastavení.

Otevřená výpověď o tom, jak je bolestné procházet jejich konci, jak dlouhou dobu trvá, než se skutečně odpoutáme od minulosti, než se zahojí utrpěné emocionální rány a my můžeme pokračovat dál… Při některých scénách se usmívám a zároveň kdesi na pozadí mého vnitřního filmu ač nezvány stékají slzy. Chutnají hořkosladce, jako čokoláda, kterou mám nejraději.

Hledáme usilovně, mnohdy i nevědomě návody, jak prožít naplněný život. Příručky, manuály, články v časopisech, jejichž nadpisy obsahují slova: Jak se stát…, jak se zbavit… jak získat… jdou na odbyt. Nejlepší užitek nám ale přinesou obsahy, co k nám přicházejí v převlečení. Kdy máme chuť odkrývat závoje a hledat tajemství. Co si můžeme z uvedeného snímku „odnést“? Pocit, že jsme určováni svými vztahy, pocit že s generací našich dětí nemusíme bojovat, ale můžeme se navzájem doprovázet, podpírat se a naslouchat si. Občas se pak scházet u prostřeného stolu, na němž se podávají jídla připravovaná s láskou. Jídla, co se nikdy nepřejí, protože chutnají po domově. A to není až tak málo…