Co nám v první řadě ukázala kauza Čapí hnízdo?

Ať už jsou důvodu nepřiměřeně dlouhého projednávání některých kauz různé, dobrou vizitkou pro české soudnictví rozhodně nejsou.

Jak asi všichni, co aspoň okrajově sledují domácí politickou scénu, zaregistrovali, Městský soud v Praze vynesl v tomto týdnu nad bývalým premiérem Andrejem Babišem a jeho někdejší poradkyní Janou Nagyovou (která chce kandidovat v letošních evropských volbách za hnutí ANO) osvobozující rozsudek (viz odkaz zde). Soudní senát prvoinstančního soudu tak dospěl i poté, co mu byla kauza vrácena Vrchním soudem, ke stejnému závěru jako v lednu loňského roku, kdy se kauzou zabýval poprvé.

Letošnímu jednání u pražského městského soudu již nebyla v médiích věnována až taková pozornost jako vloni v lednu, kdy se soudní líčení odehrávalo těsně před prvním kolem prezidentských voleb, ve kterých Andrej Babiš kandidoval a spolu s pozdějším vítězem Petrem Pavlem patřil k jejím hlavním favoritům. Nicméně i letos šlo o důležitý proces, který může mít v budoucnu významný vliv na politické dění v naší zemi, neboť byť už je Andrej Babiš více než dva roky pouze opozičním poslancem, je stále předsedou hnutí ANO, které již dlouhou vévodí s výrazným náskokem před svými konkurenty průzkumům veřejného mínění.   

Jak se na kauzu Čapí hnízdo (která stále nekončí, neboť rozsudek je zatím nepravomocný a státní zástupce se proti němu může odvolat) dívám já ? Na to, zda vyčlenění Farmy Čapí hnízdo z holdingu Agrofert v roce 2007 s tím, že po několika letech tam byla zase vrácena, bylo od začátku ze strany podnikatele Babiše účelovým podvodem či nikoliv, jednoznačný názor nemám. Čím jsem si však stále jist, je to, že kdyby Andrej Babiš v roce 2012 nevstoupil do politiky, tak by vyplacená dotace pro Farmu Čapí Hnízdo dodnes nikoho nezajímala. Proto se občas v médiích i na internetových diskusích vedou spekulace o tom, zda soudní řízení není s ohledem na to, že jde o kauzu významného politika, účelově natahováno.

A byť věřím tomu, že soudci i policejní vyšetřovatelé při ní rozhodují nestranně a bez ohledu na své politické sympatie, faktem je, že celá kauza už trvá nepřiměřeně dlouho. Vždyť policie ji začala prověřovat již v roce 2015, za dva roky na to byl Andrej Babiš obviněn, celkem třikrát pak musela Poslanecká sněmovna hlasovat o jeho vydání k trestnímu stíhání. Městské státní zastupitelství přitom v září 2019 trestní stíhání zastavilo, po několika měsících však tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zastavení zrušil. Soudní projednávání případu začalo až v září 2022 (tedy po 7 letech od zahájení policejního vyšetřování) a jak jsem zmínil výše, jelikož se státní zástupce opět může proti rozsudku Městského soudu v Praze odvolat, není zdaleka jisté, jak dlouho ještě bude kauza Čapí hnízdo pokračovat.

Bohužel to není zdaleka jediný mediáně známý případ české justice, který trvá takto neúnosně dlouhou dobu. Zmínil bych například případ bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové, která se v kauze nákupu armádních letounů CASA dočkala definitivního osvobození až po 10 letech, hejtman Libereckého kraje a bývalý předseda hnutí STAN Martin Půta se za tuto dobu skončení kauzy, v níž je obžalován z údajného přijetí úplatku, dosud nedočkal. Kauzu Lidového domu, ve které advokát Zdeněk Altner žaloval ČSSD kvůli výši své odměny pak řeší česká justice více než 20 let (přičemž pan Altner mezitím zemřel a Česká strana sociálně demokratická se přejmenovala na Sociální demokracii).

Ať už jsou důvody takto dlouhého trvání uvedených kauz různé, dobrou vizitkou pro české soudnictví rozhodně nejsou. Z těchto důvodů mně proto přijdou nefér apely na toho či onoho politika ze strany jeho politických konkurentů či některých novinářů, aby se z důvodů trestního stíhání vzdal té či oné funkce, případně mandátu poslance. K čemu by tomuto politikovi pak bylo, když by se někdy po 10 letech dočkal konce kauzy s osvobozujícím rozsudkem?