Osvícení na kopci

Dnes ráno jsem zažil velmi zvláštní věc. Díky ní jsem při řízení vozu prožil něco jako chvilkové osvícení, prozření, zkrátka něco na ten způsob. Stačil okamžik, pár metrů...a namísto dojezdu na pracovní schůzku jsem dojezdil navždy a mým posledním příspěvkem do mozaiky tohoto podivného světa by byl tak leda další malý pomníček u cesty...nicméně, berme vše v životě s pokorou. Vše má svůj účel a vše je svým způsobem znamení, nápověda tam odtud, zpod pódia, kterému říkáme Život sám...

Jel jsem vozem na jednání v závěsu za mým kamarádem a parťákem v byznysu Lubošem. Velmi agresivně to rozpálil do jednoho kopce. Tvrdí mi o sobě, že je bývalý vicemistr republiky v rallye. A já mu věřím. Tentokrát to ovšem asi špatně odhadl. Pár metrů před koncem kopce, koncem horizontu a tím i koncem jeho výhledu, se proti němu vyřítilo protijedoucí vozidlo. Zamrazilo mně v zádech a když jsem už už očekával náraz, Luboš jakýmsi zázračným manévrem dostal vozidlo zpět do svého pruhu. Samozřejmě za horečného blikání, houkání a gestikulace zoufalého, a vyděšeného řidiče protijedoucího vozu, který určitě po tomto zážitku potřeboval pořádného panáka na uklidnění. Oddychl jsem si a chtěl jsem mu volat. Pak jsem si však řekl, že vtipná SMS se smajlíkem bude asi lepší :-) A tak, ačkoli mám ve voze instalovanou sadu hands-free, začal jsem smolit infantilní sms-ku. Zvolil jsem rytmus 1 slovo:1 obhlídka situace na vozovce a tak pořád dokola. Páté slovo mé smsky se bohužel skládalo z většího počtu písmen. Obhlídka situace na vozovce tedy přišla ve chvíli, kdy jsem se namísto jízdy v koloně pravého pruhu, řítil pár metrů od čelního nárazu v protisměru v pruhu levém. V smsce už chyběl jenom smajlík. Pár set metrů od nehody by tak byl nalezen zánovní mobil BlackBerry s tímto textem na displeji: Měl jsi to s chlupem. Já bych zřejmě tak daleko nedolétl. Vše ale dobře dopadlo, protože s oním chlupem jsem to měl i já. V mém případě tedy spíše s malým subtilním chloupkem... Ale já jsem za tu zkušenost rád. Zažil jsem chvilkové prozření. Hodně mi to dalo a od toho dnešního rána jsem naprosto nad věcí. Ještě včera mně rozčilovala spousta nepodstatných a malicherných záležitostí. Záležitostí, které mne v této chvíli nechávají naprosto klidným. Věci nyní dělím na ty podstatné, méně podstatné a poslední skupinou jsou věci zcela bezvýznamné. Ještě včera mne trápily různé hlouposti. Nyní jsou ve skupině č. 3. Trápilo mne například, že jsem pro nedostatečnou dávku servility byl vyloučen z politické strany, kterou jsem pomáhal budovat a štědře ji sponzoroval. Nevadí mi to. Na kopci to bylo horší. Trápilo mne, že jsou v mém městě důležité manažerské pozice, z kterých je město řízeno, obsazovány naprosto nekompetentními, neschopnými a nabubřelými, leč zcela oddanými a poslušnými straníky. Fakt mně to štvalo. A teď? Pchááá... Trápilo mne, že mi moji bývalí straničtí kolegové dokonce občas vyhrožují, protože toho na ně moc vím. V 09:14 CET, dne 27.1.2011 mne to zcela přešlo. Na jejich opojení mocí shlížím svrchu a jsou mi k smíchu. Trápilo mne, že strana, které jsem věřil, mi nyní připomíná zcela nevypočitatelnou KLDR a mezi používané metody se jako standard zařadily: anonym, udání, vyhrožování a podobně. No a? Aspoň si my, třicátníci a čtyřicátníci prubneme, co to byla padesátá léta. Paráda, baví mně to. Trápilo mne, že se v této zemi může ministrem stát majitel detektivní kanceláře, která špehuje ostatní politiky a krátí daně. Ať si je! S Pánem Bohem. Třebas mimozemšťan. Ať si tím ministrem je. Ať si poradcem učiní jednoho ze svých arabských koní. Ať si v kanceláři namísto prezidenta republiky pověsí Napoleona Bonaparte. Dekadentní blázinec, to je ono! Trápilo mne, že ministr bojující jako lev proti korupci, dá bez výběrového řízení kámošovi z golfu zakázku za 766.000.000 Kč, přičemž původní hodnota byla "pouhých" 86.000.000. Vadila mi ta "nenažranost", v závěsu za neskutečnou drzostí. Je mi to FUK! Bude na nové hole, Bože, jak já jim to přeju. Trápilo mne, že politici, kteří 20 let systematicky rozkrádají tento stát, se nehnou ze svých koryt a korýtek a tváří se, jako by se nechumelilo. Dluhy, které nadělali, přeci vyrovnají z našich kapes. Tak jaképak copak. Přeji vám dalších 20 let soudruzi, bratři a sestry, přátelé a přítelkyně...nebo jak se to všichni vlastně nazýváte. Trápilo mne, že prezident republiky zcela zjevně obhajuje 2.000.000.000 vratku z veřejného fondu, protože strany se přeci musejí nakrmit poté, co zhruba tolik pustily na nákup voličstva polepením všech českých měst, městeček a vísek svými oduševnělými obličeji. Má recht! A hovoří z něj zkušenost... Trápila mne celá řada věcí. Zklamání z lidských charakterů. Korupce, bující v politice již od těch nejmenších uskupení. Lidská závist, ješitnost, omezenost, hloupost, lenost, bezpáteřnost, ubohost, chamtivost, křupanství... Trápilo mne kde co. Ale už netrápí. Píšu tento blog, můj syn v klidu pochrupuje ve svém pokojíku, manželka sleduje svůj oblíbený Fear Factor, mojí firmě se daří skvěle, jsem obklopen lidmi, se kterými si rozumím, mám spoustu plánů do budoucna, svět je plný věcí, které chci poznat... ...a proto si z dnešního dne odnáším důležité poselství: Dávej hochu pozor při řízení, jezdi pokud možno vždy ve svém pruhu, v tom, do kterého patříš, važ si toho, co máš, buduj, plánuj, podnikej, vzdělávej se, buď cool... ...ale prosimtě, vys..r se na POLITIKU. Ta je prostě pro sr...če. No, a to je vlastně vše. Howgh. Mirek.