Mirka Součková

Ještě chci

Ještě chci, líbat tvoje ušia lítat v oblacíchrozechvět láskou svoji dušismát se v rozpacíchvysázet si les a pěstovat své růženeztratit žádné dnesvyskočit vášní z kůžepotkat tě znovu - náhodoua ruku v ruce v hříchudržet se spolu nad vodousmát se, vždyť svět je k smíchu.

Mirka Součková

Tátovi (k 80 narozeninám)

Jako malá s tvojí rukou jsem si hrála,silné žíly na ní zpaměti jsem znalaa hrdá na ně, to jsem byla. Z jejich něhy bezděčně jsem žila, dodnes pro sílu si k tobě chodím,pro moudrost své syny domů vodím..

Mirka Součková

Docházejí síly

Když docházejí sílly,svolej anděly a dobré víly,seber sílu z pěny řeky,ona teče, proudí věky.Popros měsíc, ať se snaží,naber slunce, ať krev vaří,ať se mládí k mysli vrátí,každý jednou něco ztratí.

Mirka Součková

Ruce

Moje ruka ráda hladí,dotýká se života,zakleto v ní věčné mládí,nevadí jí samota...

Mirka Součková

Proč se bát?

Mirka Součková

Život jako diamant

Vybrousit život jako diamant,nechat ho v slunci zářitodevzdat v prohře každý fanta pak se bude dařitslunit se v jeho odleskučistotou prosvícenémtím světlem, a ne od blesků...

Mirka Součková

Sen o bohu

Často bych chtěla mluvit s bohem,v tichosti, a třeba ve spánku,prostřela bych kožešinu u ohně,neodmítl by mou pozvánku, a v tom setkání nočním, snovém,pak na všechno vyptala se, podrobně..

Mirka Součková

Chomáček něhy

Miluju lásku beze slova, něžné pohlazení, kdy hlavu pod mou dlaň si schováš,v očích zloba není...

Mirka Součková

Každý chce někam patřit

První březnový den jsem se vydala na vernisáž výstavy fotografií místního starousedlíka, pana Vladimíra Jindřicha. Před místním kulturním stánkem už stál hrozen lidí a já si uvědomila, že zima, kromě nutného shrabování náhle napadaného sněhu, sousedským vztahům příliš nepřeje... Pocítila jsem proto až dětský pocit těšení se na to, že potkám ty, které jsem dlouho neviděla. Některé i déle, než se zdá. A už jsem uviděla známé tváře. Najednou mě napadlo, jak dlouho vlastně už tyhle rozesmáté obličeje znám. Když jsme sem přišli, pár let po revoluci s ročním chlapečkem, šli jsme hlavně do domečku se zahrádkou. Budovali jsme domov - pro naši částečně stále ještě "moravskou rodinku" a tahle skromná vesnička jménem Řeporyje, na okraji Prahy nám velmi vyhovovala..

Mirka Součková

Někdy je dobré si vyrazit do hor

Po delší přestávce se mi poštěstilo vyrazit do hor. A když říkám do hor, nemyslím tím, jen nějaké kopečky, nebo větší kopce. Už jen to slovo - HORA - vzbuzuje úctu.. Nevěděla jsem tentokrát, co mě tam čeká, ale těšila jsem se, že si odpočinu a naberu sílu. Obojí se mi povedlo, netušila jsem však, že se mi podaří pochopit sebe a svoji duši - i díky těm majestátním horám.. Už jen při výjezdu autem po klikatých silničkách, s velkým převýšením, se člověku znovu tajil dech a lehce se ozýval žaludek.. Stačilo to ovšem k tomu, abych si uvědomila, jak málo jsem v pohodě. Jak na mě doléhá stres z každodenního shonu, jak málo je pohody a klidu v mé vlastní rozhárané duši - a jak málo za to mohou ostatní. Už při příjezdu se mi vrátily všechny pocity, které jsem v Alpách vždycky zažívala. Ty hory tady stály dávno před námi a ještě dlouho, předlouho po nás budou.. I nebe ve dne tu má jinou barvu, takovou nasycenou, modrou, a v noci jsou hvězdy mnohem blíž. Ticho je tu nejtišší a člověk sám sobě nejblíž...

Mirka Součková

Doutnání

Nevíme o tomstále se setkávámezahřej mi mrazem zkřehlé ruceco bude potom?oheň v nás rozfoukámejá za to pohladím ti srdce

Mirka Součková

Budu volit srdcem

Dnešní den je výjimečný.. Mám podobné pocity, jako kdysi na vysoké škole před zkouškou. Půjdu poprvé volit našeho prezidenta.Sbírala jsem spoustu informací, účastnila se podpisové akce, dívala se na televizní debaty i pochybovala o spoustě věcí.O jedné však nepochybuji. O tom, že volit půjdu!

Mirka Součková

V této bláznivé době

Tiché písně ať hrají za ty,co nás už nepotkají,a když - tak až tam,kam půjdem každý sám,bez těch, co drželi nás za ruku...

Mirka Součková

Bez tebe

Chci radši tvořitteď už bez tebeumíš jen bořithrabat pod sebelásku jen krástdruhým ji nedávatmé srdce mástz cizího rozdávat.

Mirka Součková

Zrada

Ztratil jsi klíč,od svého života.Dlouho jsi pryč,těžká samota..

Mirka Součková

Jako vítr

je.. jako vítr nebo spíš vichřiceněkdy spíš vánekv hlavě se honí - nápadů tisíce ztratila spánekuniknout času chtěla by

Mirka Součková

Svítání

Někdy nás překvapí i svítání,my překvapíme sami sebe -vzal jsi mou ztěžklou hlavu do dlaníjako by seslalo tě samo nebe..

Mirka Součková

Nezávislá

Zalitá slzami,jak povodňovou vlnou,jak sluncem nad námido kostí prohřátá,mám duši tebe plnou,v hlavě zní Devátá..

Mirka Součková

HESLO:Štěstí, láska, čokoláda

Život je jako čokoládaa láska voní skořicí,čokoládu já hodně ráda.Mé srdce stále hořící -to s rozumem se stále hádá,nepravidelně buší, v prudkém rytmu čačia rozechvívá duši.Sotva mi dech stačí,držet s ním svižný kroka rychlost udýchat.

Mirka Součková

Přijde

Zatím jen snímo tom, jak s ním bát se nebudu.Věřím osudu.Slzy co roním,pro něj jsou,jen pro něj voním,s námahou snáším svou samotu.

Mirka Součková

Nedomazlená

Někdy se bojím podzimu,sluncem rozmazlená,nepřipravená na zimu...Za něhu se platípříliš velká cenaa brzo se ztratíteplý vánek,co nás hladí, když láska není...

Mirka Součková

Škoda je dobrého člověka

Když jsem slyšela tu zprávu - zastavil se mi dech.. Herec Radek Brzobohatý zemřel. Nečekaně. Nehledě na jeho věk - to bylo nečekaně. Jakoby smrt k němu vůbec nepatřila. Byl vždy plný života, chlap, kterých je na světě stále nějak míň. "Rovnej jako svíca", jak se říká na Moravě, odkud pocházel.

Mirka Součková

Ztráty

Lituju ztracených básní, květů, co nevykvetly,blízkých, co odešli - krásní,ptáků, co nedolétli.Lituju zmařených pokusů...Rtů, co jsem nelíbala, krásných dnů, strávených v poklusu, chvil, kdy jsem nezpívala..

Mirka Součková

Chlap za to nemůže

Moc mě rozesmála tato věta, kterou řekl Honza Kraus v repríze jeho pořadu, na který se ráda dívám znovu. Ale díky tomu, že už jsem ho jednou viděla, se mi začaly myšlenky nebezpečně slétávat jedním směrem na téma, kterým se zabývali s oblibou spisovatelé i dramatici už odedávna. Nevěra a zrada. Okořeněno všemi průvodními záležitostmi, jako jsou žárlivost, vztek i bolest a novodobými jevy, jako jsou závislost na alkoholu, penězích, sexu i moci.Tak mi připadá, že dnes dostává tohle téma ještě další, dosud nepoznanou dimenzi. Koukám na pikantní dámu s velkým D - Kamilu Magálovou a nemůžu pochopit, jak je možné, že tak inteligentní a krásnou, silnou bytost, která přesto vyzařuje jistou křehkost i esenci půvabu a nestárnoucího sexapealu, může vůbec chlap, který s ní žil čtvrt století opustit. A Honzovo vysvětlení, že chlapi se chtějí hlavně rozmnožovat a v určitém věku už zapomenou, že už to jednou udělali, mě sice spolehlivě rozesmálo, ale ani trochu neuspokojilo..

Mirka Součková

Pláč

Je nejsmutnější, když slzy se derouspoza zavřených víček,nikdo je nikdy nesetře,a nekonejší...