Nezávislá

Zalitá slzami,jak povodňovou vlnou,jak sluncem nad námido kostí prohřátá,mám duši tebe plnou,v hlavě zní Devátá..

Obsadil jsi mě, jak ruské tanky Prahu,
zaplavil, jak přívalové deště,
vyhnat tě navždy, nestojí za námahu,
proč znovu křičet chci to své - "ještě"?

Duše má pláče,
jak jazzový saxofon,
a srdce skáče -
slyšíc tvůj baryton,
nikdy se nepoučím,
jak horská bystřina,
přes tvoje ruce zurčím...
Dělá si, co chce, to moje tělo,
jako by poslouchat neumělo,
nic nedbá na mou vzpurnou hlavu,
ráda by schovala se v davu -
na tobě nezávislá byla,
aby mě láska tvá,
už znovu nezranila...