Zdeněk Škromach - jak ho znáte!

Nějak podobně jsem nazval svůj příspěvek o místopředsedovi ČSSD. Který není na hledáčku zdejších blogařů tak častým cílem jako jeho stranický předseda. A je to zajisté škoda, protože Zdeněk Škromach je politickou stálicí, ačkoli se předsedové střídají a vyměňují, a to i z důvodů, které v jiných stranách nepřicházejí v úvahu.

A jako echo na můj text mi sdělují diskutující, že „...je to pěkné svinstvo ....tobě hrabe...myslel jsem, že jste slušný člověk.... jak bylo u estébáků?....a zejména: Jak může tolik špíny, chlape, přebývat v tvé hlavě?“

Zřejmě jsem nedostatečně výrazně uvedl na konci článku, že dialog se Z.Š. byl jen sen. Chápu, že tento druh snu je podezřelý, ostatně, přátelé mi doporučovali sny o ženských, což neodmítám. Z nepatrného vzorku uvedených reakcí mohu nicméně konstatovat, že velká většina se zřejmě pousmála po přečtení závěrečné věty, neboť sotva mohli slušní čtenáři naší blogařské tribuny připustit, že žijí v zemi, kde lidé jsou takoví špinavci, aby publikovali soukromé nahrávky směřující k očernění přátel.

Přesto se omlouvám za tento druh žurnalistické fikce, za možná podivnou potřebu pohrát si s váženými čtenáři. Za vulgárně-folklorní text, který byl ovšem napsán dle představ, nás, nepolitiků, o soukromí veřejných osob. Jistě, bulvárním způsobem, jenže není snad Blesk v této zemi nejprodávanějším deníkem? A je na svědomí našich politiků, se kterým segmentem populace hodlají vést diskuzi, zda často sami nekalkulují s dopadem svého konání na nejširší veřejnost? I proto, že média místo prezentace závažných témat ovlivňujících podstatným způsobem život lidí v této zemi odklánějí pozornost lidí k pitomostem.

Je na politicích samotných, zda v parodii či satiře najdou odraz svého chování jen jako legraci, nebo naopak jim ani nedojde, proč je jejich mediální obraz u veřejnosti doslova mizerný. Jako občané máme povinnost kontrolovat politiky.