V textu Boj o Českou televizi nás Tomio Okamura seznamuje se svým myšlenkovým světem v souvislosti s volbou nového generálního ředitele.
Dokonce se domnívá, že „stojíme před možností vše změnit“, neboť „dnešní ČT je kvalitativně i morálně na nejnižší úrovni za posledních dvacet let“. Proto apeluje na Radu ČT, aby vybrala nejlepšího kandidáta, a nikoli jen kopii pana Janečka, „zbohatlíka, ověšeného drahými hodinkami, auty a motorkami“.
Do volebního boje se vydalo 36 kandidátů. Mezi nimi se šéfovi Asociace cestovních kanceláří nejvíce líbí Petr Dvořák, a ještě více pak Fero Fenič. Z jeho realizovaných pořadů ho zaujal zejména objev „genia“ pana Čtvrtníčka, Cestománie a GEN. O televizním zpravodajství si nedělá iluze, má „osobní neblahé zkušenosti s cenzurou“. Proto bych na jeho místě spíše bojoval proti cenzuře, proti systémovým předpokladům její existence, neboť vše ostatní, za co Tomio Okamura bojuje, je logickým důsledkem této cenzury, o níž se ovšem může psát jen na zcela neškodném blogu. Doporučuji mu, aby se seznámil (a všichni čtenáři mají tutéž možnost) s obsahem jednání Rady za poslední léta. Kde je tam prostor pro témata o morálce? Tihle vybraní (opět našimi osvědčenými politiky) mají své prebendy a morálka - bože, co to pro ně znamená?
Jako snílek se nechal strhnout hledáním místa ČT (té veřejnoprávní), chce navázat na tradice obrozenců v literatuře a film za první republiky. Tedy jevy nesouměřitelné, zvláště když upřesňuje, že mu jde o „ducha, který pozvedává slabé a nese morálku silným“. Chci se ho zeptat, kdo asi může za skutečnost, že ČT je už dvě desetiletí hlavním organizátorem ohlupování národa? Odkud se nepokrytě šíří obdiv k mocným a všehoschopným, odkud se do duší mládeže dostává každý den přímo drogová porce závislosti na banalitách, a zpravodajské relace nepokrytě kolaborují s mocnými tohoto světa?
A když už má zaznít jakési vyrovnání šancí i pro ty s jinými názory, s těmi, které Ivan Langer nemá ve svém mobilu, tak je třeba počkat do půlnoci, kdy většina diváků televize už spí. Nebo dát jako vycpávku na ČT2. Protože je marné chtít od příštího šéfa ČT, aby naše děti byly vedeny k tomu, že „ne krádež, ale práce se vyplácí“, horovat pro „slušnost, pracovitost, poctivost, solidaritu“, jak velmi správně píše Tomio Okamura. Neboť zvolením jakéhokoli ředitele se nic nezmění na povaze veřejnoprávní televize v České republice. Ještě že se nepřihlásil na místo ředitele pan ex-ministr Řebíček. Vzhledem k lobbistický tlakům by měl jistě velkou šanci.
