Ohánějí se zákony a chrání pitomosti.

Pan Václav Dolejší ve svém blogu nabízí radikální řešení jak snížit výdaje za mzdy státním zaměstnancům. Má moje sympatie, i když osobně mám poněkud jinou představu jak zacházet s touto kategorií našich spoluobčanů. Třeba je hodnotit i podle toho, co dokáží prosadit přes legislativu v případě, že státní úředník nalezne v zákonech pitomost. Pak se může obrátit na poslance či senátora ze svého obvodu a pokusit se o nápravu. V konečném důsledku bude mít třeba i méně práce, než jak vyhlášky a zákony nařizují. Uvedu jeden příklad z našeho města, ulice, domu. Ostatně, je to stejné téma jako v mém prvním příspěvku na blog.

Stavební úřad ve Zlíně několikrát posuzoval a referoval o naší žádosti o povolení stavebního řízení při revitalizaci panelového domu. Ten jsme svého času odkoupili právě od města, pro které stavební úřad koná a jeho zaměstnanci jsou placeni, i když se jedná o samosprávný orgán. Ale v konečném důsledku je to jedno. Náš dům potřebuje po 35 letech života rekonstrukci, ale tu nám stavební úřad – čili město – zamítá, neboť v naší žádosti chybí splnění zákonného předpokladu, tj. 100 % souhlas vlastníků bytů s rekonstrukcí. Co na tom, že jako vlastníci máme pečovat o svůj majetek, že nám statik označil balkony jako havarijní a doporučil rekonstrukci. Nemáme 100 % souhlas. Kdo si vezme na svědomí, jestli případná nehoda, vypadnutí části zchátralého balkonu, atd., poškodí či jinak ohrozí třeba děcko? Odpověď je stále stejná: nemáte 100 % souhlas. Co může dělat samosprávný orgán SVJ, jestliže se mezi třiceti majiteli najde jeden, který aby zabránil zateplení domu (v tomto případě už stačí 75 % souhlas), využije nastaveného zákona se 100 % v případě stavebních úprav, a rekonstrukci domu zabrání. Přitom jde proti zájmům města, neboť v okolních domech už dávno rekonstrukce-vč. výměny železných balkonů za železobetonové – uskutečnily a vzhled ulice z urbanistického hlediska kazí právě náš zastaralý dům. A další dva v okolí, protože blbost je snadno přenositelná.

Onen paragraf ze stavebního zákona jako jediný vyžaduje 100 % souhlas vlastníků bytů s rekonstrukcí, protože se jedná o „změnu velikosti podílů na společných částech a mění se vnitřní uspořádání domu“. Přitom se nahrazením menšího železného zavěšeného balkonu majiteli dostane větší železobetonový balkon-lodžije. Jenže paragraf je paragraf, a dům bude dál chátrat, protože prakticky všichni majitelé bytů nechtějí mít jen znovu rekonstruované balkony, ale jako v ostatních okolních domech, uvedené lodžije. Ale je tu potřeba 100 % jako u voleb v minulosti. Dokonce přijetí úvěru, smlouvy o zástavním právu k bytům, schválení stanov atd., všude postačuje 75 % souhlas. Jen v této absurdně pojaté konstrukci se stavební úřad drží pravidel hry, které však maří normální občanské vztahy. Nabízí se nám stále i od úředníků na radnici jako řešení – soud. Ať dámy a pánové v talárech pátrají po smysluplnosti zákona a vynesou svůj rozsudek. Co myslíte? Jakou máme šanci?

Bydlení v panelácích je stále ještě doménou sociálně slabších vrstech obyvatel. Zejména těch, kteří za minulého režimu neměli možnost si dům postavit a po listopadu 89 už nezískali prostředky k zakoupení rodinného domu. Zdá se, že i proto je pro naše legislativce tento problém málo zajímavý, ostatně, kolik z nich obývá panelový byt?

Že by tedy mělo šetření dopadnout i na tvůrce hloupých zákonů? Určitě bychom si s panem Václavem Dolejším rozuměli....