Nejdříve se dělila republika, dnes domy, zítra...

Občané ve Zlíně bydlící v baťovských dvojdomcích dostali zvláštní domácí úkol. Až dosud jedno popisné číslo zůstane jen jedné polovině domu, druhá se musí „dobrovolně“ vzdát čísla, protože, podle nařízení Magistrátu města Zlína, to vyžaduje zákon.

Už jednou jsme se dělili, rovněž podle zákona o rozdělení republiky, abychom snad nebyli světem považováni za barbary. Anebo spíše za hlupáky. Téměř sto let nikomu nevadilo, že jeden dvojdomek má jedno číslo, ale moderní život už překonal tuto naši prostou logiku, dnešní registrovaný život potřebuje mít jasno, a v žádném případě nestačí např. nabízející se možnost přidat k jednomu číslu třeba A nebo B.

Lidé jsou různí, sousedské vztahy rovněž, a tak více než tisíc baťovských dvojdomků žije horečnatou potřebou najít řešení. Někde se dohodli, že si původní číslo podrží vítěz – losování. A házeli desetníkem. Jinde ochotný soused vyhověl početným sousedům a podstoupí martyrium úředního šimla s jeho potřebou obejít všechny zainteresované instituce. A je jich opravdu požehnaně. Jedná se o desítky úřadů, zvláště když je v domě sídlo firmy.

Zatím se dohodla jen sotva třetina – a radnice má k dnešnímu dni 461 dohod. Aby postižení lehčeji snášeli tuto byrokratickou zátěž, město jim poskytlo slevu za odvoz odpadků, slíbilo na vlastní náklady zhotovit a vyměnit domovní čísla. Což ovšem vyvolalo u jiných občanů rozhořčení, proč oni mají platit celou sazbu a jiným bude snížena. Problémem je také věk obyvatel. Mnoho z nich jsou senioři, nebo lidé zdravotně postižení, což je obzvláště tísnivé. Ostatně, o změně čísla je třeba informovat i správce hřbitova, jak jsem se dočetl v místním tisku.

„Je neuvěřitelné, jak to lidi postavilo proti sobě. My se sousedem vždy vycházeli slušně, ale dohodnout se přeci nemůžeme“, tvrdí manželé P. a pokračují:“Máme na této adrese i sídlo firmy. Jenomže soused také. A nikomu se do jednání s úřady dobrovolně nechce...“

Nově zvolení radní jsou rovněž zoufalí. Náměstek primátora Ondřej Běták říká: „Hodně jsme bojovali za to, abychom čísla měnit nemuseli. Že nám nic jiného nezbývá, ale potvrdilo jak ministerstvo vnitra, tak i ombudsman“.

Jako zajímavost může se zdát  fakt, že už dříve se řešil podobný problém v baťovských čtvrťdomcích. Ty bylo zapotřebí evidovat jako bytové domy se čtyřmi byty v osobním vlastnictvím a mohly si ponechat původní číslo. U dvojdomku to prý nejde. A tak rada města v případě nedohod rozhodne ze občany. Jak, necháme se překvapit. Prý podle klíče. Nejlépe se obrátit na samotného sv. Petra.

(Psáno pro Britské listy)