Labutí proměny čínské politiky adopce dětí Po dvou letech jsem se znovu ocitl v čínském Kantonu, tentokrát v zimě, a snad i proto jsem chtěl opět uvidět vodopád v hotelu Bílá Labuť.
Ne, nebyl zamrzlý. Člověka však doslova mrazil úchvatný pohled na kolem tekoucí Perlovou řeku a vystavené umělecké objekty ze vzácných kamenů (plachetnice, pagody aj.) velikosti několika čtverečních metrů. K prodeji. Jenže jak si takovou tunovou loď z malachitu odvézt z Číny? To koupit a dopravit do USA malého Číňánka je určitě jednodušší.
http://www.youtube.com/watch?v=cv5HBzdyTaU
Kromě červených kapříků a dalších barevných rybiček v bazénu, který tvořil centrální část hotelu pod vodopádem, letos obohatila čínskou hotelovou faunu i klec s papoušky. Jednomu šibalovi se podařilo (anebo to bylo úmyslně?) vyklouznout a volně se procházel po obrovské kleci, a jaksi po čínsku koketoval se svým zavřeným kolegou.
K hotelu se však váží vzpomínky nejen na vodopád a jiné pozoruhodnosti, ale zejména moje zkušenost s hotelovými hosty. Před dvěma lety zde člověk potkával na každém kroku nikoli Číňany, ale naši západní rasu lidí s dlouhými nosy, blondýny, černochy atd. Bydlel jsem však v sousedství, a mladý prodavač v obchůdku s potravinami mi vysvětlil, že White Swan Hotel obývají převážně Američané, kteří si v Říši středu pořizují dítě.
Poté jsem se snažil taktně (*) vyfotit manželské dvojice s malým děckem v náruči, nebo i docela početné americké rodiny, jak se promenují na ulici s černovlasým přírůstkem do rodiny. Prý takové dítě přijde na 30 tis. dolarů, budoucí rodiče musí s dítětem a čínskou chůvou strávit v zemi nejméně dva měsíce. A jen nechápu, proč si zvolili právě tento luxusní hotel? Protože jsem někdy během pár minut potkal nejednu americkou rodinu, White Swan se pro mě stal čínskou Černou Labutí.
(*) na internetu je přitom dostatek příkladů nahraných přímo aktéry
http://www.youtube.com/watch?v=LSj3zGegg4M&feature=related
(Adoptovat dítě je problém nebývale složitý. Před třemi lety jsem překládat dokumentaci k adopci českého dítěte pro mladou dvojici od Ženevy. Nemohli mít vlastní. Mladá paní pocházela z Prahy, odkud její rodiče odešli do emigrace, aby se posléze rozvedli a vrátili do Česka, jenže dceru jaksi opomněli naučit rodný jazyk, Dita se provdala za Švýcara. Vysvětlovala mi, že i v této části Evropy není rasismus neznámý a odmítá jako její známí adoptovat děcko tmavé pleti. Jenže přes všechny byrokratické potíže se kára dodnes nepohnula. A česká strana omezila vydávání dětí k adopci do ciziny poté, co byl ve Švédsku utýrán tříletý Erik, který v severské zemi našel (?) nový domov. )
Letos v zimě byl hotel White Swan opět Bílou labutí. Ani v hotelu, ani v okolí jsem nepotkal žádného cizince. Možná to bylo roční dobou, a na jaře se znovu „pohnou ledy“ v osvojování malých Číňánků. Jejich vlast je nucena, a nechci spekulovat nakolik oprávněně, omezit nárůst počtu obyvatel země, která má už přes 1,3 miliardy občanů. A tak i početné rodiny z USA si pořizují další dítě, zatímco ….už nyní Čína řeší problém, kdo bude jednou živit početnou armádu důchodců.
(Poprvé zveřejněno v Britských listech)
