Jak jsem se mýlil v Zemanově straně

Motto: Společnost není ohrožována zkažeností těch špatných, ale mlčením lhostejných. Romain Rolland

Jako koordinátoři budoucí strany Miloše Zemana jsme spolu s ex-poslancem z ČSSD ing. P. Š. ze Vsetína ustavili na Zlínsku první dvě místní organizace. Pro tuto svoji osobní angažovanost se vyjadřuji i k současnému stavu v uvedené straně.

Strana práv občanů – Zemanovci (SPOZ) vznikala za situace, kdy mohla být racionální variantou ČSSD, pokud by se Jiří Paroubek stal po parlamentních volbách předsedou vlády. Jeho osobnostní nedostatky ( mediálně hyperbolizované ) odháněly voliče sociálních demokratů k jiným stranám nebo z nich dělaly volební absentéry. A levice v této zemi potřebuje rozšířit volební potenciál.

Krátký život SPOZ byl na Zlínsku poznamenán všemi dětskými, ale i zhoubnými chorobami. Mezi ně řadím především nestoudné politikaření. Zatímco v jiných krajích probíhaly nominační krajské konference do parlamentních voleb za účasti 60 – 80 delegátů, ve Zlíně přivezli „velrybáři“ na konferenci 265 majitelů hlasovacích lístků. Prezenční listiny z konference se „pro jistotu“ ztratily. Ostatně, zvolený lídr byl posléze zcela netransparentně odvolán (kým?) a na jeho místo dosazen (kým?) poražený z nominačních voleb.

Jedním z omylů Miloše Zemana byla sázka na Slušovice. Místo protěžovaného, a kdysi tak úspěšného Fr. Čuby, však SPOZ získala na místo lídra jen tamního podnikatele a na třetí místo kandidátky jeho sekretářku.

O současném stavu tohoto nedonošeného politického dítěte ve Zlínském kraji svědčí i tato skutečnost: Ze 14 místních organizací(MO) ustavených na členských schůzích v lednu, do konce června nekonalo žádnou další členskou schůzi 11 MO. (Cituji ze zprávy krajské kontrolní komise SPOZ)

V krajském městě Zlíně však vznikly další dvě „virtuální“ místní organizace. Začaly si diktovat podmínky k jednání o kandidátce do komunálních voleb pod hrozbou ustavení čtvrté místní organizace, pokud se nevyhoví jejich požadavkům. Odmítal jsem tyto praktiky a vzhledem k výše uvedenému jsem se rozhodl ukončit své členství v SPOZ.

Ve funkci předsedy MO ve Zlíně jsem podepsal tzv. Zlínskou výzvu, která si stanovila jako cíl nahradit stávající velkou koalici ČSSD-ODS-KDÚ/ČSL na zlínské radnici v komunálních volbách. Po zkušenostech z posledního vývoje ve SPOZ se tímto distancuji od podpisu. V dokumentu se totiž slibují občanům Zlína „důvěryhodní kandidáti, podpora demokracie a nejširší transparentnost“. Jenže, co může Zlínu přinést tato strana?

Volební výsledek a odchod Miloše Zemana zpátky na Vysočinu vystavily SPOZ úmrtní list. Neuspěl jsem s návrhem rozpustit Zemanovu stranu, stranický aparát, a státní příspěvky (současné a budoucí) věnovat na charitativní účely.

Pokud voliči využijí možnosti preferenčních hlasů doporučuji volit v komunálních volbách jiné levicově orientované strany, např. Stranu důstojného života a Suverenitu.  Sotva mohu doporučit ČSSD,  protože jsem byl z této strany opakovaně vylučován na okresní a krajské konferenci. Nedokázal jsem se smířit se skutečností, že v čele městské organizace ČSSD ve Zlíně byl asistent Miloše Melčáka. Jako záminka pro vylučování posloužil i můj článek s kritikou vítání J.Paroubka na zlínské radnici. Ale prokázala se demokratická podstata strany a Ústřední kontrolní komise ČSSD vyloučení neschválila.

Jestliže ve Zlíně SPOZ získala třetinu hlasů jako ex-vládní ČSSD stojí za zamyšlení, s jakým programem a s jakými lidmi toho dosáhla.

Ve stranách ekonoma Miloše Zemana byla zavedena DPH „vítězného mládí“. Zlínský lídr SPOZ č. 2, 23letý P.V. z malé vesnice Slavkov v podhůři Bílých Karpat, měl otevřené dveře do

politiky díky účasti v pořadu Jana Krause „Uvolněte se, prosím“. Kam byl pozván jako kuriozita – nejmladší starosta v EU. Že předtím vykonával funkci asistenta poslance za ODS? Ale vždyť to je ta správná průprava pro lídra levicové strany! Strategický tah, jak proniknout na druhou stranu barikády. A pak v čele nové strany zúročit své životní zkušenosti. Člověka potěší, když od mladíka slyší sociálně-demokratické poučky o solidaritě, spravedlnosti a ...potřebě přímé volby hejtmanů, prezidenta. (Jen pro zajímavost: Petr Gazdík je starostou sousední obce .)

Jeho slušovický předchůdce v roli zlínského lídra měl o něco kratší politický život. Jako zkušený podnikatel odmítl na ustavujícím sjezdu SPOZ názor předsedy strany požadující progresivní zdanění lépe placených spoluobčanů. Zcela v souladu se svým pracovním zařazením a sociálním statutem. Jeho vizí byla strana středová, podnikatelská, bez zbytečného sociálně-demokratického „smetí“, žádné odebírání peněz „úspěšným“. Až na výjimky nacházel v nově zvoleném krajském vedení SPOZ podporu ve svém liberálně-konzervativním směřování. Konečně, o programu se nediskutovalo. Oznámení předsedy jedné místní organizace, že v komunálních volbách se spojí s TOP O9, bylo přijato krajským výborem bez výhrad. Strana jak strana, hlavně že to není KSČM. (Stanovy SPOZ, § 2: Strana je levicová, proevropská a podporuje zásady sociálně tržní ekonomiky.)

V této ideologické bezbřehosti může člověk spatřit poselství dnešní doby. K čemu programové vymezování, jestliže jsme očima politických noviců všichni na jedné startovní čáře, tvoříme jeden tým a rozhodujícím činitelem se stávají finance? Co všechno si může strana dovolit, kde na to vezme peníze, kdo bude rozhodovat o jejich utrácení? To jsou hlavní témata zdejších funkcionářů SPOZ. Z praxe znají metodiku reklamy, potřebu jednoduchých hesel. Stačí vytisknout plakáty s Milošem a vedle umístit usměvavé tváře místních adeptů o funkce. Že na kandidátce scházejí osobnosti? S odzbrojující naivitou vám odpoví, že všichni jednou začínali. Tak se zrodila zlínská krajská kandidátka SPOZ s obsazením, cituji povolání kandidátů: manažer obchodu, jednatel společnosti, podnikatel (2 x), generální ředitel, referent, obchodní reprezentant, daňový analytik, konzultant prodeje, asistentka ředitele, marketing corporate designer, starosta obce, OSVČ a čtyři důchodci. A tahle firma získala v parlamentních volbách na Zlínsku více než 6 % hlasů. V ČR patřila mezi nejúspěšnější. Pokud by s takovým nasazením pracovali politici SPOZ v ostatních krajích, mohli jsme mít v parlamentu další desítku „levicových“ poslanců...

Zůstává nezodpovězena otázka vyplývající z názvu strany. Jaká vlastně práva by zvolení kandidáti hájili? Napoví nám více jejich profesní zaměření? Miloš Zeman s oblibou připomínal zlínskou osobnost Tomáše Baťu, jeho vztah k práci, coby tvořitelce hodnot. Když jsem mu navrhl navázat na tuto zlínskou baťovsko-občanskou tradici třeba připomínkou Písně práce na ustavujícím sjezdu SPOZ, záblesk v jeho očích mne z plnoprávného občana přeřadil mezi čtyřnohé živoucí představitele bifteků.

http://neviditelnypes.lidovky.cz/historie-batova-nemocnice-09x-/p_spolecnost.asp?c=A060425_211256_p_spolecnost_wag

(Psáno pro Britské listy)