Netradičně pro Zlín postavené Kongresové centrum brání investoři (město Zlín) připomínkou, že i kontroverzní Eiffelovka byla při svém postavení hromosvodem pro ty, kterým provokativní konstrukce lezla na mozek.
Bráním se potřebě zdůraznit nepatrný rozdíl mezi kuriozitou v městě na Seině a docela bezvýznamným městem na hranici se Slovenskou republikou, jenže když čtu slova paní primátorky, jak se už dnes vznáší ve víru plesového tance pod fialovou klenbou, až se mi srdce rozbuší hrdostí, jak jsme my ve Zlíně úžasní.
Vedení radnice přispěchalo se slavnostním zahájením provozu nyní, kdy stavba ještě není dokončená, bez kolaudace, jen aby přinesla pozitivní body zlínské politické reprezentaci, která se stavbou architekty Jiřičné spojila naděje na opětovné zvolení. Jakou šanci má proti tak důležité stavbě nějaký protest opozičního seskupení M.O.R.? (za Morální Obrodu Radnice)
Předvolební období není nejvhodnější k racionálním diskuzím o smysluplnosti postaveného Kongresového centra uprostřed Zlína. Vedení radnice nepřipustí v žádném případě pochybnosti, i kdyby se osud této monstrózní stavby nad plochými střechami baťovských domků měl vydat cestou pankráckého sjezdového paláce. A to ve Zlíně nemůžeme očekávat přílet generality NATO či summit G8, do Zlína bude z Evropy daleko, i když dálnice přivede tisíce kamionů až do Kvítkovic. Bez nedalekého funkčního letiště bude muset Zlín navádět do dřevnického údolí nejspíš nadšence pro folklorní slavnosti, batůžkáře Barumky či kulturní seniory do filmových porot. Také plesová sezóna umožní roztančit kongresový sál, jenže doba plesů končí Popeleční středou, jak všichni víme.
Zlín není Kodaň či Londýn, proto sotva brzy zmizí ostudně vyhlížející svitovský areál, třebaže jeho centrální pozice nabízí prostor pro významnější realizace než je postavená skleněná bublina pro filharmonii. K potřebné revitalizaci továrního objektu schází všechno: projekty, peníze, odvaha. Jednotlivé budovy univerzity jsou rozházené jakoby americké bombardéry svrhly své bomby včera. A ne na konci poslední světové války. Existuje vůbec ucelená představa o nasměřování dotací z bezedné pokladny evropského společenství v tomto už pohraničním městě? Zatím politici prozrazují své krátkozraké myšlení tvrzením, že stamilióny na postavení nové budovy nám poslali z Prahy a z Bruselu. Tak proč se rozčilovat, že neumíme hospodařit? Ba dokonce z těchto peněz dokázali naši radní ušetřit na vodotrysk uprostřed nového náměstí. Je to ve skutečnosti jen další důvod pro kritiku zbytečného přerozdělování v rámci nové RVHP, jak s nadsázkou označil EU prezident Klaus. Noví hospodáři Evropy, ČR a Zlína už dávno rozdělují potřeby lidí na ty, za které neodpovídají (nádraží, silnice v Malenovicích atd.), a na ty, o něž se lidé musí postarat sami. A k nim patří zejména možnost najít si práci. Spolu s baťovskou zdí bohužel zmizela i vzpomínka na nápis: Lidem myšlení, strojům dřinu. Jenže kde ty stroje jsou? A k čemu myšlení? Jde přece o to, jak vyhrát volby!
http://zlin.idnes.cz/foto.asp?c=A100929_1457555_zlin-zpravy_bor&r=architektura&foto=BOR36218b_164039_1777341.jpg&strana=1
