Sparta cizinců parta

V dnešní mezinárodně mixované společnosti už člověka překvapí máloco, ale náš fotbalový klub, kde nikde o našince nezakopneš (leda právě na marodce), je přece jenom krapet zvláštní.

Hráči se v divácky atraktivních sportech kupují jako zboží, kolují po světě od města k městu jako kočovníci a zdá se, že žádné peníze ještě nejsou dost velké, aby nezbalili bágl a netáhli o dům dál.

Dost se v poslední době přetřásá téma kdo je kde doma, vlastní kultury, tradic, kořenů, vlastenectví, co vlastně chceme a kam směřujeme jako národy a kultury. Ale nakonec si na tuto otázku odpovídáme tím, jak prodáváme všechno, co bylo kvalitní do rukou zahraničních firem, stěhujeme sem cizí výrobce a zboží místo podpory vlastních a nakonec o všem rozhodují jen peníze a celosvětový trend nekonečné "nenažranosti". I ve sportu nikdy není dost - nakoupíme, zaplatíme letos ještě víc a víc a víc... 

Asi je pak velmi těžké se na konci kariéry smířit s částkou několikrát menší. I když i ta je určitě mnohonásobně vyšší než je v kraji zvykem (o průměru nemluvě). V tomto směru bude velmi zajímavé rozuzlení tajemné hádanky s názvem "Jágr, co dál". Samozřejmě bych mu přála jen to nejlepší.  Návrat domů to asi ovšem v jeho představách nebude.

Tak komu fandíte vy? Mezinárodní směsi s názvem bývalého klubu vašeho města nebo rovnou značkám světových klubů jako třeba Juventus nebo Arsenal? Máte svého oblíbence a sledujete ho na cestě po světě?