Film jsem viděl a moc se mi líbil. Jednu takovou Matyldu jsem znal osobně. Byla to sympatická, pohledná dáma o dost mladší než já. Bohužel to s ní mělo rychlý průběh a už tady není. Prostě člověk neví dne ani hodiny

Film jsem zhlédl v kině cca před 1 měsícem. Patřil pro mm k jedněm z nejsilnějších.

Měl jsem však trochu zvláštní, nepříjemný pocit, když se někteří lidé smáli scénám, v nichž se nemoc Matyldy projevovala v plné míře (zmatek, ztráta orientace v čase a prostoru apod.), přičemž právě tyto scény, ač třeba vyznívaly komicky, byly těmi, které prezentovaly celou tragédii této velmi těžké nemoci.

Myslím, že ti, kteří něco podobného zažili se svým nejbližším, to vnímají stejně.

Ty samé zkušenosti S Vaším závěrem souhlasím. Ti, kteří se obětují a domnívají se, že každodenní péčí plní svou povinnost k rodičům, se často psychicky zhroutí a mají i následky na fyzickém zdraví. Je potřeba si uvědomit, že demence je podceňovaná a zlá nemoc pro okolí. U podobných těžkých nemocí se přece běžný člověk taky bez vysoce odborné péče neobejde....Mě na té nemoci fasinuje, že když je o nemocného dobře postaráno, tak on je šťastný, dokonce tak moc, že mi přišlo, že tak nikdy v životě šťastný nebyl. Zatímco pro jeho okolí je to nesmírná zátěž, dokonce i pro odborníky. Hezký den