Na úřadech práce chybí důležitá rekvalifikace bankovní lupič

Příklad ze života: nástupní plat 11200 hrubého (směny, 8 hodin). Výdaje: 6500 nájemné (ano, malý byt nikoliv ubytovna), 550 měsíčně doprava, 2500 splátka půjčky (pračka, lednička, nutné výdaje, jedna super výhodná platební karta).

Abych nezapomněla na penzijko 300. A zlomený přední zub - náklady na opravu: verze A - cca 3500, verze B 20 - 25000. Každý mimořádný výdaj hrozí katastrofou.

Že tu něco nesedí? Chybí jídlo, oblečení, skromná drogerie, další výdaje? Náklady přesahují příjmy? Ano, máte pravdu. Naštěstí tu figuruje ještě jedna spolubydlící a finančně přispívající osoba. Jenže ta tu může být a nemusí hmmm.

Tolik nepřibarvená skutečnost, ve které se nachází nemálo lidí. Co s tím? Přestěhovat se na ubytovnu, ještě víc se zadlužovat? Krást, přepadávat banku, mít 3 pracovní poměry navíc (opět za mizernou almužnu)? 

Pořád se hodně mluví kolem zaměstnavatelů, jaké mají náklady na všechno. Jakoby jejich pracovníci dostávali všechno zadarmo nebo za pusu. Vidím dost udivených reakcí na to, kolik si lidi berou půjček. Ale stalo se vám někdy, že se vám těsně po sobě pokazila pračka a lednička - v létě - a vy netušili, co s tím? Protože i oprava pračky za 3000 není nic neobvyklého, nákup nové snad není třeba komentovat. Ano, někteří si berou i půjčky na dovču. Mnohým se nedivím - dřina, zbytečný stres, neochota vnímat i potřeby pracovníků, kteří nejsou jen mechanické stroje - tohle všechno se na lidském fyzičnu i psychičnu pěkně podepisuje. Někde jsou dokonce i dneska odbory, ovšem mám pochybnosti o jejich síle a hlavně tím se nic neřeší plošně. A bylo by potřeba. Včetně rozdílu odměňování mezi muži a ženami na stejných pozicích nebo rozlišování v tom, co se hodí jako mužská a ženská práce (i s tím jsem se několikrát setkala, přestože k tomu nebyl důvod: muži přece nemůžou...).

Jak chcete s takovými platy (případě důchody) vyžít a nekrást?