Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Počkáme na čtyři jezdce?

Soudobá epocha, nazývaná antropocén, či kapitálocén (J.W.More) je vyústěním posledních pěti tisíc let nadvlády člověka nad člověkem a posledních pětiset let absolutní nadvlády peněz a ekonomiky postavené na jejich zmnožování.

Systém narazil na své ekologické a sociální hranice. Ztráta druhů způsobená neregulovaným a neřízeným hospodářským systémem i přemnožením našeho druhu předčila následky pádu desetikilometrového asteroidu Chicxulub před 66 miliony lety, který zapříčinil páté masové vymírání druhů. V první vlně bezprostředně po úderu meteoritu vymřelo asi padesát procent druhů a v období několika následujících měsíců vymřelo třiasedmdesát procent tehdejších obratlovců ztrátou a snížením rychlosti fotosyntézy pod prachem zastíněným Sluncem.

Naše civilizace způsobila ale větší destrukci než meteorit. Z celkové hmotnosti suchozemských obratlovců připadá na původní druhy této planety necelá 3 % (Vaclav Smil), zbytek je pak rozdělen na třetiny. Jedna připadá na hmotnost lidských těl a další dvě na hmotnost jejich hospodářských zvířat.

Současná rychlost celosvětového vymírání druhů  je deset až stokrát vyšší ve srovnání s průměrem za posledních 10 milionů let a stále se zrychluje. Ztráta druhů není jediná, ročně přicházíme o 1% půdy.

Analogická situace existuje rovněž v sociální oblasti. Na světě panuje obrovská majetková nerovnost, která má tendenci narůstat. Podle humanitární organizace OXFAM klesl počet miliardářů, kteří mají stejný majetek jako chudší polovina lidstva, od roku 2009 s třiaosmdesáti miliardáři na dvaačtyřicet miliardářů v roce 2017.

Jsme blíže kolapsu, než by se zdálo.

Na obzoru se objevují bibličtí jezdci a jsou mnohem silnější než kdy předtím. Přijíždějí do globalizovaného, silně narušeného a mimo rovnováhu se nalézajícího světa. Necháme je zdevastovat naše životy a vyvrátit z kořenů tuto civilizaci? Anebo se pokusíme o zásadní změnu, která zachová tuto civilizaci v humanističtější a ekologičtější formě, založené na možnostech a potřebách, a ne na umělé ekonomické metrice?

Jezdec na koni bílém –   mor

Již od dávnověku provázejí lidskou existenci plošné nákazy, epidemie a pandemie. Přicházejí nenadále, někdy lze jejich zdroj vysledovat, jindy je nezřetelný. Odehrávají se na malých územích, jindy překračují kontinenty. Je velmi pravděpodobné, že při rozpadu civilizační kultury se může situace podobat historickým morovým ránám. Historický přehled dává nahlédnout na zkázu, kterou nákazy přinášely i na průvodní jevy, které provázejí i dnešní pandemii.

Pravěk

Jednou z prvních doložených je epidemie, která vyhladila prehistorickou vesnici. Těla stovky mrtvých byla nahromaděna uvnitř vypáleného domu, kde se nalezly kostry mladistvých, mladých dospělých a lidí středního věku.  Naleziště se nazývá Hamin Mangha a je jedním z nejlépe zachovaných prehistorických nalezišť v severovýchodní Číně.

Antika

Není přesně známo, co bylo kolem roku 430–427 př. n. l. příčinou epimedie, zda břišní tyfus či ebola, která zpustošila obyvatele Athén. Epidemie vybuchla nedlouho po začátku války mezi Aténami a Spartou. Odhady uvádějí až 100 000 obětí. Řecký historik Thúkydidés píše: „Lidé v dobrém zdraví byli náhle napadeni prudkým horkem v hlavě, zarudnutím a zánětem v očích a ve vnitřních částech, jako je hrdlo nebo jazyk které byly krvavé a vydávali nepřirozený a páchnoucí dech“.

Římští vojáci, vracející se z války proti Parthské říši, přinesli zpět více než jen kořist z vítězství, ale i tzv.  Antoninský mor. Ten zuřil v letech 165-180 n. l., pravděpodobně byl pravými neštovicemi, zničil armádu a v římské říši mohl zabít více než 5 milionů lidí. S koncem epidemie vzrostla nestabilita celé Římské říše, protože zažila více občanských válek a invazí „barbarů“.   

Středověk

Byzantskou říši zpustošil v letech 541-542 dýmějový mor, který předznamenal začátek jejího zániku. Mor se poté periodicky opakoval. Některé odhady naznačují, že zemřelo až 10 % světové populace. Mor byl pojmenován po byzantském císaři Justiniánovi. Za jeho vlády dosáhla Byzantská říše největšího rozsahu, ovládala území, které se rozkládalo od Blízkého východu až po západní Evropu. Justinián také onemocněl morem, ale přežil. Po morové ráně jeho říše postupně ztrácela území.

Je zajímavé, že pandemie jsou často provázeny sociálně politickými změnami, jako tomu bylo v případě černé smrti. Tak se nazýval mor, který přicestoval do Evropy z Asie a zanechal po sobě v letech 1347-1353 obrovskou spoušť. Některé odhady naznačují, že mor vyhubil více než polovinu evropské populace. Způsobil ji kmen bakterie Yersinia pestis, která dnes pravděpodobně již vyhynulá a kdysi se šířil blechami na infikovaných hlodavcích. Těla obětí byla pohřbívána v hromadných hrobech. Mor změnil běh evropských dějin. Situace nakonec přinesla lepší platy pro dělníky a konec evropského systému nevolnictví. Studie naznačují, že přeživší pracovníci měli lepší přístup k masu a kvalitnějšímu chlebu. K technologickým inovacím mohl přispět i nedostatek levné pracovní síly.

Novověk

Americké mory v 16. století byly shlukem euroasijských nemocí, které do Ameriky přinesli evropští dobyvatelé. Tyto nemoci, včetně neštovic, přispěly ke kolapsu civilizací Inků a Aztéků. Některé odhady naznačují, že až 90 % původní populace zahynulo na západní polokouli tímto způsobem. Nemoci pomohly Španělům pod Hernánem Cortésem dobýt v roce 1519 aztécké hlavní město Tenochtitlán a Franciscovi Pizarrovi v roce 1532 Inckou říši. V obou případech byly aztécké a incké armády zpustošeny nemocemi a nebyly schopny odolat španělským silám. 

Infekce, která způsobila v letech 1545–1548 epidemii „cocoliztli“ (škůdce), byla formou virové hemoragické horečky, která zabila 15 milionů obyvatel Mexika a Střední Ameriky. Nedávná studie, která zkoumala DNA z koster obětí, zjistila, že se jednalo o tyfus. Enterická horečka může způsobit vysokou horečku, dehydrataci a gastrointestinální problémy, a i dnes je velkou zdravotní hrozbou.

Poslední velká epidemie černé smrti ve Velké Británii způsobila masový exodus z Londýna, vedený králem Karlem II. Mor začal v dubnu 1665 a rychle se šířil přes horké letní měsíce. Blechy z hlodavců infikovaných morem byly jednou z hlavních příčin přenosu. V době, kdy mor skončil, zemřelo asi 100 000 lidí, včetně 15 % populace Londýna. Tím však utrpení tohoto města neskončilo. 2. září 1666 začal Velký požár Londýna, který trval čtyři dny a spálil velkou část města.

Současný odpor proti karanténě není nic nového. Byl zaznamenán již v letech 1770–1772, v Moskvě zmítané morem, kdy vzdor občanů v karanténě přerostl v násilí. Nepokoje se rozšířily městem a vyvrcholily vraždou arcibiskupa Ambrosia, který nechal odstranit obraz, u kterého se shromažďovaly davy věřících. Císařovna Kateřina II. se snažila zastavit mor a obnovit veřejný pořádek, když vydala dekret nařizující, aby všechny továrny byly přesunuty z Moskvy. Mor zahubil až 100 000 lidí.  

V nastupující průmyslové době usnadnila nová dopravní spojení chřipkovým virům působit zkázu. Během několika měsíců se nemoc v  letech 1889-1890  rozšířila po celém světě a zabila 1 milion lidí. Trvalo pouhých pět týdnů, než epidemie dosáhla maximální úmrtnosti. První případy byly hlášeny v Rusku. Virus rozšířil z Petrohradu do celé Evropy a zbytku světa, navzdory tomu, že letecká doprava dosud neexistovala.

Odhaduje se, že 500 milionů lidí od jižních moří po severní oblasti se stalo obětí pandemie španělské chřipky  v letech 1918-1920. Pětina z nich zemřela, přičemž některé domorodé komunity téměř vyhynuly. Šíření a úmrtnost chřipky umocnily stísněné podmínky vojáků v I. světové válce, špatná výživa a obrovský psychický stres, které lidé během války zažívali.

Od prvního zjištění si AIDS  vyžádal odhadem 35 milionů životů. HIV, virus způsobující AIDS, se pravděpodobně vyvinul ze šimpanzího viru, který se přenesl na lidi v západní Africe ve 20. letech minulého století. Virus se dostal do celého světa a AIDS byl koncem 20. století pandemií. V současnosti žije asi 64 % z odhadovaných 40 milionů lidí s virem lidské imunodeficience (HIV) v subsaharské Africe. Desetiletí na tuto nemoc nebyl žádný lék, ale léky vyvinuté v 90. letech umožňují nyní lidem s pravidelnou léčbou s touto nemocí prožít normální délku života. Povzbudivé je, že na začátku roku 2020 se z HIV vyléčili dva lidé.

Pandemii prasečí chřipky v roce 2009 způsobil nový kmen H1N1, který vznikl v Mexiku na jaře roku 2009 a poté se rozšířil do zbytku světa. Během jednoho roku virus infikoval až 1,4 miliardy lidí na celém světě a podle Centra pro kontrolu nemocí (CDC) zabil 151 700 až 575 400 lidí. Pandemie postihla především děti a mladé dospělé.  K 80 % úmrtí došlo u lidí mladších 65 let.

Ebola pustošila západní Afriku mezi lety 2014 a 2016, s 28 600 hlášenými případy a 11 325 úmrtími. První hlášený případ byl v Guineji v prosinci 2013, poté se nemoc rychle rozšířila do Libérie a Sierry Leone. K většině případů a úmrtí došlo v těchto třech zemích. Menší počet případů se vyskytl v Nigérii, Mali, Senegalu, Spojených státech a Evropě. První známé případy eboly se vyskytly v Súdánu a Demokratické republice Kongo v roce 1976 a virus mohl pocházet z netopýrů. Stále pokračují snahy o nalezení vakcíny.

Co můžeme čekat

Historický přehled naznačuje, že veliké pandemie byly často spojeny s válkou, migrací mnoha osob, hladověním a stresem, které jsou neodmyslitelnými průvodci bědných dob. Poslední varianty pandemie Covid 19 naznačují, že ani karanténa není schopna zabránit šíření pandemie, je-li choroba mimořádně nakažlivá, nebo má-li další přenašeče.

Nová nebezpečí přináší zvyšování teploty a následné tání permafrostu v arktických a subarktických oblastech. Z těchto oblastí se mohou do životního prostředí uvolňovat staré viry a bakterie dlouho zamrzlé a rozšířit se do životního prostředí. Na novou nákazu nebude současná imunita postačovat a bylo by třeba vyvinout další obranné látky.

Jak se bránit

Obrana proti epidemiím a pandemiím je známá. Myšlenkově otevřená a nedogmatická medicína může za optimálních podmínek přinášet účinnou ochranu. Protiepidemická nařízení mohou mít v mnoha případech smysl, bude-li veřejnost ochotna podřídit se nezbytným pravidlům. Otázkou je, jak mohou být taková opatření účinná v reálných podmínkách rozpadající se civilizace, paranoidních spikleneckých názorů a korupce. A do jaké míry je přijatelné, aby byla vynucena.

Na individuální obraně lze pracovat kdykoliv, nejlépe ihned. Být silný, otužovat se, cvičit, vyhýbat se intoxikaci, jist přírodně vypěstované potraviny, především čerstvou zeleninu. Lidská bytost není ovšem jenom tělo, mimořádně důležitá je vnitřní pohoda, zůstat v klidu a nebát se.

(Pokračování příště)

Autor: Milan Smrž | neděle 6.2.2022 9:15 | karma článku: 14,18 | přečteno: 349x
  • Další články autora

Milan Smrž

Co nás stojí a bude stát uran?

Svět jako by stál před další renesancí jaderné energetiky. Jak jsou tyto plány reálné? Jaké jsou následné náklady na dnes nejrozšířenější způsob těžby - podzemní loužení? Co srovnání s obnovitelnou energetikou?

9.6.2024 v 11:39 | Karma: 9,69 | Přečteno: 331x | Diskuse | Životní prostředí a ekologie

Milan Smrž

Poznámky k revitalizace uhelných regionů

Severočeské i severomoravské uhelné regiony čeká transformace. Budou se tam stavět malé jaderné elektrárny a nebo se vydají cestou jinou cestou?

20.5.2024 v 13:01 | Karma: 8,26 | Přečteno: 220x | Diskuse | Životní prostředí a ekologie

Milan Smrž

České jaderné plány jsou špatným politickým rozhodnutím

K lednu 2024 se přihlásilo 25 zemí k programu ztrojnásobení jaderné výroby, z toho pět zemí, které jádro nemají. Tento slib je v protikladu se současným stavem jaderné energetiky, s cenovým vývojem i rostoucí délkou výstavby.

9.5.2024 v 11:19 | Karma: 9,76 | Přečteno: 553x | Diskuse | Životní prostředí a ekologie

Milan Smrž

Otevřený dopis k referendu o větrných turbínách v Líšťanech u Loun

Dne 22.března proběhlo v obci Líšťany na Lounsku referendum o výstavbě větrných elektráren. Jen třetina hlasovala pro. Doufejme, že občané za dva roky názor změní. Nebo budeme raději spoléhat na drahou jadernou energii?

24.3.2024 v 9:47 | Karma: 11,13 | Přečteno: 578x | Diskuse | Životní prostředí a ekologie

Milan Smrž

Také jste proti Green Dealu?

Protesty zemědělců v Evropě i mnoho příspěvků na sociálních sitích nesou pečet protestu proti Green Dealu. Kdo tomu tleská?

3.3.2024 v 22:32 | Karma: 22,65 | Přečteno: 6110x | Diskuse | Životní prostředí a ekologie
  • Nejčtenější

Novinky na iDNES Premium: Rozdáváme kola za milion korun

15. července 2024

Členství v iDNES Premium má velkou spoustu výhod. Čtenáři se dostanou ke všem prémiovým článkům na...

Trumpa při pokusu o atentát trefili do ucha. Střílel mladý republikán, nepřežil

14. července 2024  1:01,  aktualizováno  14:56

Republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump přežil pokus o atentát. Na...

„Nakonec na mě plivnul.“ Nizozemec loví Češky a prodává je na gangbang

18. července 2024

Premium Stovky českých žen k natáčení tvrdého porna v Nizozemsku naverboval v uplynulých letech Daniël van...

IT problémy způsobily kolaps bank i letišť. V Evropě i jinde ve světě

19. července 2024  9:25,  aktualizováno  22:33

Řadu zemí v pátek zasáhly problémy s počítačovými systémy. Letiště kvůli výpadku čelila potížím s...

Zemřela Shannen Doherty. Hvězda Beverly Hills 90210 podlehla rakovině

14. července 2024  15:17,  aktualizováno  17:04

Po téměř deseti letech boje s rakovinou zemřela americká herečka Shannen Doherty, informují média....

I malé zlevnění hypoték nastartovalo hon na byty. Jak to vystřelí ceny

20. července 2024

Premium Návrat zájemců o bydlení na trh s nemovitostmi při současném útlumu nové výstavby způsobil po...

Detektiva viní z vynášení informací pražským politikům. Zradil ho telefon

20. července 2024

Premium Případ, ve kterém inspekce minulý týden obvinila detektiva Národní centrály proti organizovanému...

Změněný Trump jede a dostává Ameriku. Demokrati věří v překvapení

20. července 2024

Premium Od spolupracovnice MF DNES v USA Donald Trump má našlápnuto. Teď má u republikánů jasnou podporu, a to i tam, kde ji ještě nedávno...

IT problémy způsobily kolaps bank i letišť. V Evropě i jinde ve světě

19. července 2024  9:25,  aktualizováno  22:33

Řadu zemí v pátek zasáhly problémy s počítačovými systémy. Letiště kvůli výpadku čelila potížím s...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

  • Počet článků 62
  • Celková karma 9,24
  • Průměrná čtenost 979x
Působil jsem na katedře energetiky VŠCHT. Jsem autor a spoluautor desítek odborných publikací a patentů a od roku 2003 viceprezident evropské asociace EUROSOLAR, usilující o úplnou náhradu fosilních a jaderných zdrojů obnovitelnými. Účastník rozvojových projektů v Zambii 2005-2010. Baví mě ekologická výchova a práce s mládeží.

Kdybyste se chtěli dozvědět víc o obnovitelné energetice,  o její perspektivě i o zásadních limitách současné civilizace, rád k vám přijedu na přednášku s diskuzí. Napište na: milan.smrz(et)eurosolar.cz

Seznam rubrik