Jak zajistit levnou energii pro všechny

Ač ceny elektřiny rostou, stále je příliš levná, srovnáme-li její cenu s externalitami fosilní či jaderné výroby. Další zdražení by mohlo vést ke snížení spotřeby, doplatily by na ně však chudší vrstvy. Nabízí se win-win řešení.

Zdražování energií, především elektřiny je stálým fenomén, i když teprve v posledních letech doznalo  akcelerace. Cena elektřiny má několik složek, jsou to stálé platby, zahrnující poplatky za velikost jističů (rezervovaný příkon), systémové služby, za obnovitelné energie, poplatek operátorovi trhu a daně DPH a daň z elektřiny a za platby proměnné, kterými jsou silová fyzikálně odebraná elektřina a fixní poplatek.

Největší položku v roce 2018 činila v ČR vlastní silová elektřina (asi 45%), distribuce (33%) a poplatek za obnovitelné zdroje (14%), zbytek je rozdělen na další služby. Cena elektřiny na burze EEX se začala zvedat již od konce léta 2016. V roce 2018 se k tomuto nárůstu se přidružil nárůst cen emisních povolenek, který dobře korespondoval s nárůstem cen elektřiny.

Dalším aspektem zvyšování cen energie je růst hospodářství, který je dosud v podstatě lineárně závislý na spotřebě elektřiny, z kteréžto závislosti se nedaří přes nejrůznější snahu vymanit.  Produktivita vyžaduje energii. Každá výrobní činnost vyžaduje energii, potřebnou energii je nutno získat zušlechtěním primárních energetických zdrojů, pomocí energie se změní zdroje na produkty a dopraví pracovníky a výrobky na potřebné místo.

Z toho plyne, že uvedená spojitost není nijak překvapující, že země s vyšší spotřebou energie mají vyšší HDP na obyvatele. Zde opět tane otázka nad nutností změny hodnotit hospodářský růst (tedy zvyšování kvality života obyvatel) pomocí růstu HDP. Ve chvíli, kdy před námi stojí kamenná zeď klimatické katastrofy nelze šlapat na plyn a myslet si, že více je lépe, a že tímto způsobem předejdeme totální destrukci.

Na cenu elektřiny měly v minulosti vliv i různé další okolnosti, například roce 2011 jaderná havárie ve Fukušimě, či snížení výkonu jaderných elektráren ve Francii v létě 2018, díky malému průtoku v řekách a v českém kontextu i kurzovní změny ČNB.

Zdražení má dvě tváře. Zdražit uhlí může pro ty nejchudší znamenat, že budou spalovat cokoliv, co jim padne do rukou, plasty, piliny napuštěné vyjetým motorovým olejem a další zhůvěřilosti a obce většinu postavené v údolích budou opět, ke škodě všech zúčastněných  zahalena smogovým závojem Tomu by navrhované emisní kontroly v principu nemohly zabránit, protože díky pokutám za emise škodlivin by ti nejchudší skončili v dluhové pasti a následné exekuci.

Zdražování by teoreticky mohlo vést ke snížení spotřeby zdražených energií, což by bylo jistě chvályhodné, ale na druhé straně by tento krok uvrhl sociálně slabší vrstvy obyvatelstva do energetické chudoby.

Řešením jsou obnovitelné energie a jejich vlastní spotřeba, to jak na rodinných nebo společných i nájemních domech, či v jejich bezprostřední velikosti.

Ve skutečnosti je ale elektřina příliš levná, pakliže ji srovnáme její cenu s následky fosilní či jaderné výroby. Externality dané znečištěním životního prostředí, emisemi klimatických plynů, z nichž doložitelným způsobem platíme svým zdravím a zkrácením života.

V době, kdy se celosvětově rozšiřují pověstné nůžky mezi příjmy bohatých a chudých nelze reagovat na nastalou situaci pouhým zvýšením ceny energie, ale je třeba nejchudším pomocí. Jednak finančně tak i zapojením energetického poradenství a přídavkem na úsporné spotřebiče, např. lednici. Taková je již řadu let praxe v sousedním Německu. Některé služby, poskytované na úrovni zemských poradenských středisek jsou již zdarma .

Důslednou kontrolou vlastní spotřeby, tj. zhasínáním světel, snížením regulačního stupně při vaření po dosažení varu, pořízením úsporných elektrospotřebičů a nepřetápěním bytů lze, spolu s dotacemi na nákup úsporných spotřebičů sociálně slabým, ušetřit značné prostředky za energie.

Pozitivnímu řešení by přispělo, kdyby byl v ČR přijat zákon, obdobný zákonu o nájemnickém proudu v SRN či Rakousku „Mieterstromgesetz“. Touto právní úpravou by se smazal rozdíl mezi profitem majitelů rodinných domů, kteří si zajistili a spotřebovávají proud z vlastních zdrojů (především fotovoltaiky) a těmi, kteří bydlí v nájemních domech. Je skutečností, že převážná většina osob s nižšími příjmy žije právě v nájemních domech.

V Německu  došlo k  vyrovnání průměrných cen mezi fotovotaicky generovaným proudem z vlastního zdroje a proudem od lokálního dodavatele (grid parity) již v roce 2011 a v roce 2016 i včetně akumulace. Je ovšem pravda, že v SRN je elektřina dražší než v ČR. U nás by k této situace mělo dojít v roce 2020.

K zajištění levné energie pro všechny mohou zásadně přispět obecní projekty, jako v nemnohých našich obcích, jmenovat můžeme především středočeskou obec Kněžice či moravský Hostětín. Jejich obecní výtopny - v Kněžicích bioplynová kogenerační jednotka, či hostětínská lokální výtopna na štěpku z odpadního dřeva z okolních lesů, dodávají teplo svým obyvatelů na mnohem nižší cenu (265 Kč + DPH) ve srovnání s běžnou českou cenou. Kněžice navíc uvažují o samostatné elektrické síti, která by byla schopna dodávat svým obyvatelům levnější elektřinu.

Tento přístup by pomohl zachovat obnovitelné zdroje energie v provozu i po uplynutí doby finanční podpory protože by po této době ve vlastních sítích dodával obyvatelům levněji a současně by obec inkasovala více než za dodávky do veřejné sítě, tedy sytém win-win.

Podobnou cestou se může vydat většina obcí i měst. Cestou energetické svobody a zásadním snížením nákladů na energie pro své obyvatele.