Moravské odrůdové zlato

Mezi nejrozšířenější odrůdy českých a moravských vinohradů patří Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský a rýnský. U modrých odrůd je to Svatovavřinecké a Frankovka. Všechny tyto odrůdy mají přitom jednu společnou charakteristiku. Ani jedna nepochází z České republiky. Jaké jsou tedy ty největší odrůdové poklady vyšlechtěné na území Moravy?

Morava má slušnou šlechtitelskou tradici, takže nacionalisté z řad milovníků vína mají poměrně velký výběr domácích odrůd, jejichž vína mohou s chutí konzumovat. Oproti světovým odrůdám, mají velkou výhodu v tom, že jsou tzv. ušity na míru tuzemským podmínkám pro pěstování vinné révy. Na následujících řádcích si dovolím popsat dle mého názoru pět nejzajímavějších z nich.

Pálava

Jednoznačná královna v tuzemsku vyšlechtěných odrůd. Vínům z této odrůdy začínají ve velké míře přicházet na chuť nejenom porotci světových soutěží, kam je moravští vinaři stále častěji hlásí, ale hlavně domácí fanoušci kvalitního vína. Proto je také Pálava několik posledních let nejvysazovanější odrůdou v rámci tuzemských vinic.

Pálava vznikla křížením odrůd Tramín červený a Müller Thurgau. Její vznik se datuje do 50. let minulého století a „na svědomí“ ji má Ing. Josef Veverka (podobně jako odrůdu Aurelius). Vína z této odrůdy bývají hodně aromatická, ve vůni máte šanci potkat koření, muškát nebo vanilku. Pálava se hodí ke kořeněným jídlům, k paštikám nebo ovčím a kozím sýrům.

Zatím tvoří Pálava asi jen 1 % osázených vinic v České republice. Největší výsadby této odrůdy jsou na jižní Moravě v obcích Perná, Lechovice, Hrušky a Čejkovice. Ojediněle se pěstuje také na Slovensku.

Muškát moravský

Taková nedoceněná popelka mezi moravskými odrůdami vín.  Prokletím i největší devizou této odrůdy bývá výrazné aroma muškátového květu, které většinou vínům z této odrůdy dominuje. Ne každému muškát zavoní. Skalních fanoušků Muškátu proto není mnoho, ale o to větší „fanatici“ to jsou. Já rozhodně patřím do skupiny těchto muškátových extremistů, a vždy když chci poznat produkci některého vinaře, muškát v rámci nakoupených vín vynechávám jen zřídka.

Muškát moravský je „mišung“ Muškátu Ottonel a odrůdy Prachtraube. V roce 1987 na svět toto dítko přivedl Ing. V. Křivánkem. Do Státní odrůdové knihy byl zapsán pod názvem MOPR v roce 1987 a v roce 1993 přejmenován na Muškát moravský. V prvních letech výsadby byla odrůda velmi populární a stala se nejrozšířenějším novošlechtěncem tuzemských vinohradů. Později však zájem o vína Muškátu moravského opadal a podíl ve výsadbě se zmenšil na aktuální necelá 2 %. Radost mi ale dělá fakt, že díky opětovnému příklonu moravských vinařů k tradičním tuzemským odrůdám v posledních letech, zase patří Muškát mezi nejvíce vysazované odrůdy bílých vín.

Aurelius

Když máte rodiče s kvalitními geny, tak z toho přece nemůže vniknout nic špatného, řekli si asi pánové Veverka a Zatloukal. Vzali si tedy na paškál odrůdy Neuburské a Ryzling rýnský (aktuálně bývá označován za jednu z nejlepších odrůd vůbec) a v roce 1983 jejich kombinací vyšlechtili odrůdu s ušlechtilým jménem – Aurelius. Podobně, jako v případě odrůdy Pálava se tak stalo ve Šlechtitelské stanici v Perné.

Aurelius zatím čeká na svá léta slávy, aktuálně se pěstuje na asi jen 0,35 % plochy vinohradů České republiky, ale pomalu jeho význam roste. Její výhodou je poměrně dobrá odolnost vůči mrazu. Víno v sobě nezapře podobnost s Ryzlinkem rýnským, mívá ovocnou či lipovou vůni, v chuti lze nalézt jablko, citrusy či koření.

André

Mezi dvě nejlepší moravské modré odrůdy bych zařadil André. Ačkoliv její aktuální zastoupení v tuzemských vinohradech nedosahuje ani 1 %, podíl v mladých výsadbách modrých odrůd posledních let dosahuje slušných 8 %. André vyšlechtil Ing. J. Horák ve Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích, když spojil odrůdy Frankovka a Svatovavřinecké. Název odkazuje na Ch. K. Andrého (1763–1831), který byl zakladatelem spolku na podporu šlechtění ovoce a révy v Brně. Povedená vína odrůdy André se poznají podle tmavě granátové barvy, vůně borůvek a dalšího peckového ovoce. Na jazyku se objevují kromě borůvek také ostružiny či povidla. Vína odrůdy Alibernet často získávají na kvalitě, pokud se nechají několik let ležet v pohodě a klídku v lahvi ve sklepě.

Neronet

Mladá odrůdy, která byla do Státní odrůdové knihy zapsána teprve v roce 2001, vznikla složitým křížením našich odrůd Svatovavřinecké a Portugalské modré a francouzských odrůd Alicante Bouschet a Cabernet Sauvignon. Tu práci si dal v roce 1965 Prof. Vilém Kraus. Barva vína je velmi tmavě červená s modravými záblesky. Ve vůni a chuti ti bystřejší mohou ti trénovanější nalézt černý rybíz nebo višně. Vína této odrůdy se v nabídce tuzemských vinařství objevují zatím spíše sporadicky, ale kdo hledá, najde.

Řada příležitostných pijáků vína většinou instinktivně sáhá po láhvi, na jejíž etiketě vidí nápis Chardonnay či Cabernet Sauvignon. Vinaři přitom z těchto odrůd v řadě případů v tuzemských podmínkách nedokáží dostat to nejlepší. Malinko kuráže a originality při výběru tak může přinést zajímavý a někdy i lepší zážitek z vína. Navíc pánové Veverka, Kraus nebo Zatloukal měli s křížením odrůd určitě dost práce, tak by to chtělo trošku úcty k jejich dílu:)

Jakou moravskou odrůdu máte nejraději Vy? Hlasujte na www.podkorkem.net