Geneticky modifikovaná vína

Geneticky modifikované potraviny stále více pronikají do nákupních košíků spotřebitelů po celém světě. Víno se snažilo dlouho odolávat genetickým vylepšením, ale zejména mimo Evropu se zastánci genetických úprav hroznů začínají stále více prosazovat. Naposledy se s geneticky vylepšenou révou přihlásili vědci z Austrálie.

Skupinka vědců z Adelaide minulý měsíc oznámila, že se jim po 10 letech laboratorních pokusů podařilo vypěstovat klon vinné révy, který je odolný vůči napadení plísní. Vzhledem k nestálému počasí vinaři ve zdejších zeměpisných šířkách bojují s plísněmi poměrně často. Díky velmi vlhkému a teplému létu například australským vinařům uhnila velká část poslední úrody. Znamená tedy nový objev spásu pro místní pěstitele révy? Spíše ne.

Výsledky, kterých vědci v Adelaide s geneticky upravenou révou dosáhli, jsou zatím prokazatelně otestovány jen v rámci laboratorních pokusů. Vinná réva odolná proti plísním doposud nebyla otestována v reálném prostředí místních vinic. Ostatně podobné pokusy v terénu jsou v Austrálii zakázány. Důvodem je zejména závislost australského vinařství na exportu a na udržení dobré pověsti místních vín. Největší překážkou rozvoje genetických modifikací vinné révy je konzervativní postoj evropských spotřebitelů. Evropa je největším konzumentem světových vín a napříč kontinentem je genetické inženýrství stále považováno za „sprosté slovo“.

I v Evropě tají genetické ledy

Ale i v Evropě se pomalu začínají dávat věci do pohybu. V loňském roce byl spuštěn projekt testování geneticky modifikované vinné révy ve francouzské oblasti Alsasko. O citlivosti tohoto kroku svědčí fakt, že povolení k zahájení projektu vydal Bruno Le Maire, francouzský ministr zemědělství. Geneticky modifikované keře vinné révy zde byly vysazeny v reálném prostředí místních vinohradů a pět let bude sledován jejich vývoj.  Projekt se setkal s bouřlivou reakcí mezi francouzskými vinaři, kteří se obávají poškození reputace francouzských vín v očích zahraničních konzumentů.

Zda projekt přežije až do plánovaného konce v tuto chvíli není jasné. Protesty vinařů například způsobily zrušení testování geneticky upravené révy, které probíhalo v roce 1999 v Champagne. Klíčové asi bude, jakou podporu podobným pokrokovým projektům vyjádří příští zemědělský ministr.

Geneticky modifikovaná Amerika

Nejdál jsou, co se týká geneticky vylepšených vín, zatím producenti na severoamerickém kontinentu. V Kanadě a USA je například povolen prodej vín vyrobených pomocí geneticky modifikovaných kvasinek s označením ML01. Tyto kvasinky, které byly vyvinuty vědci na univerzitě v Britské Kolumbii urychlují zaběhlý proces výroby vína. S využitím těchto kvasinek dochází k jablečno-mléčné fermentaci ve stejnou dobu jako k hlavnímu kvašení. Díky této inovaci se prý snižuje riziko znehodnocení vína a výsledný mok obsahuje méně alergenních látek, které mohou po konzumaci způsobit známou bolest hlavy či jiné nepříjemné následky.

Kvasinka ML01 byla vyvinuta již v roce 2006, ale teprve v poslední době padají bariéry ohledně jejího využívání. Kromě USA a Kanady s ní mohou legálně pracovat i vinaři v Jihoafrické republice. Vína určená pro tyto trhy navíc nemusí mít uvedenou informaci o použití kvasinky ML01 ani na etiketě. Evropa se zatím jejímu používání brání.

Rozhodne se v Evropě

Jak jsem již zmínil, právě vývoj postojů v Evropě bude pro rozvoj geneticky modifikovaných vín zásadní. V roce 2000 vznikla ve Francii skupina s označením Terre et Vin du Monde, jejíž cílem bylo přimět vládu schválit desetileté moratorium na geneticky upravovaná vína. Francouzská vláda se ovšem rozhodla ponechat si otevřená zadní vrátka a žádosti nevyhověla. Ne všechny argumenty zastánců genetického inženýrství totiž zní nesmyslně.

Zejména využití genetických úprav vinné révy za účelem zvýšení odolnosti proti různým nákazám či nepřízni počasí je něco, na co někteří vinaři slyší. Je lepší volbou geneticky „vylepšit“ révu nebo použít chemických postřiků? Vinařina je velmi rizikovým podnikáním, které je až příliš odkázané na přízeň či rozmary počasí. Pokud by byla bezpečnější cesta zaručených výnosů, kolik vinařů by odolalo?

Finální slovo budou mít nakonec stejně ti kdo vína kupují, tedy evropští spotřebitelé. Ti jsou zatím vůči jakýmkoliv nepřirozeným úpravám a umělým vylepšením velmi obezřetní. Co když se jim ale nabídne nějaký úplateček? Například geneticky modifikovaná vína úplně nových vůní a chutí, nebo vína, která budou mít ještě vylepšené účinky na zdraví jejich konzumentů? Dali byste si říct?

Pili byste geneticky modifikovaná vína? Zapojte se do ankety na www.podkorkem.net