R/evoluce ve výuce informatiky

MŠMT představilo novou koncepci výuky informatiky. Změna by měla proběhnout na všech stupních, tedy od MŠ až po SŠ. Na pilotních školách se zároveň testují nové učebnice informatiky, které vznikly na pedagogických fakultách.

A záměr je to určitě výborný, to je nepochybné. Problém je však v tom, že si většina společnosti informatiku pořád představuje jako samostatný předmět. To je na jednu stranu pochopitelné, na druhou stranu si musíme uvědomit, že moderní technologie potřebujeme dostat do všech předmětů v rámci všech škol. Neznamená to tedy měnit jen informatiku, ale dostat technologie do češtiny, zeměpisu, nebo třeba i tělocviku.

Žáci a studenti v běžném životě technologie používají, jsou to výborní uživatelé. Ale často již neví, jak je mají využít na práci. Úlohou školy by proto mělo být naučit žáky a studenty pracovat s technologiemi tak, aby dokázali věci vytvářet, ne pouze konzumovat. Nebavíme se o generování programátorů, bavíme se o informatickém myšlení či obecněji o digitální gramotnosti.

Školám bohužel stále chybí potřebná infrastruktura, jak potvrzuje i šetření ČŠI.  Spousta zařízení je zastaralých, nebo chybí úplně. Máme tady velké procento škol, na kterých je k dispozici pouze jeden počítač pro dva učitele. Aby digitální výuka mohla fungovat, musíme zajistit tři základní pilíře. Prvním je vybavení škol, to znamená hardware a infrastruktura, druhým je kvalitní digitální obsah a třetím metodická práce s učiteli, tedy systematické vzdělávání. Pokud tyhle tři věci nebudou fungovat dohromady, tak nám to téměř vždycky ztroskotá.

Současně se změnou výuky informatiky je potřeba počítat se změnou i v ostatních předmětech. Nemůžeme učitelům pořád jenom přidávat. Někdy je potřeba v některých místech říznout a objem často nepotřebného učiva nahradit tím, co je pro naši budoucnost, respektive pro budoucnost našich žáků a studentů daleko důležitější.

A změny v RVP pro ostatní předměty se právě chystají.