- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Není to tak nic jiného než předávaní zodpovědnosti studentům. Mimochodem, pokud by k větší zodpovědnosti za své učení byli vedeni již od mateřské školy, nemuseli bychom se obávat, že jejich rozhodnutí o (ne)přihlášení se ke zkoušce bude neuvážlivé.
Roční epidemie, zavřené školy a distanční výuka – tedy to vše, čím studenti nyní procházejí – je daleko náročnější zkouška než samotné maturitní testování. Takže, pokud někdo v těchto podmínkách zvládne úspěšně ukončit 4. ročník studia střední školy, není další prokazování schopností potřeba. A to i přesto, že koncept maturity chápu jako určitý psychologický předěl, rituál, akt prokázání dovedností a znalostí. Je však tento předěl potřeba? Neprokázali již studenti dostatečně, že se dokážou na nově vzniklou situaci adaptovat?
Zásadně ale nesouhlasím s průměry známek. Zbytečný paskvil podporující nesmyslné průměrování; úplně by postačilo mít na maturitním vysvědčení PROSPĚL či SPLNIL. Stejně jako například na vysvědčení žáků základních škol není potřeba zachovávat přípojku „S VYZNAMENÁNÍM“ – tento přídomek a přežitek by měl zcela vymizet, samotné prospěl je dostačující a hlavně neškatulkuje.
Že to veřejnosti oznamuje nikoliv ministr školství na tiskové konferenci, ale mikromanažer v pozici premiéra v rozhovoru pro svoje noviny, je vysoce nedůstojné.
PS: Zároveň bych, nejen letos, zrušil nutnost mít maturitu k tomu, aby se jedinec vůbec mohl přihlásit ke studiu na vysoké škole (podmínky pro přijetí by si měla nastavit každá vysoká škola sama – klidně přijímací zkoušku – a když někdo tyto podmínky splní, měl by mít možnost ji navštěvovat).
Další články autora |
B. Němcové, Polička - Horní Předměstí, okres Svitavy
14 000 Kč/měsíc