Kolektivní zmatení pojmů

Obecným principem pro poskytování zpětné vazby žákům je využití tzv. metody hamburgeru. Zjednodušeně to funguje tak, že popis toho, co se nepovedlo, obalíme pozitivní zpětnou vazbou.

A k tomu, co se nepovedlo, zároveň přidáme doporučení, co konkrétně udělat, aby byl příště výsledek lepší.

Čím je příjemce zpětné vazby mladší, tím více je potřeba doporučení opakovat a častěji připomínat. Děti mají více než dospělí (ačkoliv to platí i pro ně – oproti dětem mají však výhodu kritického myšlení) tendenci pamatovat si jen to pozitivní. Nepříjemné prožitky či něco, co jim nekonvenuje, vytěsňují nebo odsouvají kamsi do fantazie.

Zároveň si jakožto lidé emoce propojujeme se slovy a vytváříme obraz jejich významu. Kvůli tomu je bezpodmínečně nutné pojmenovávat věci co nejpřesněji, v budoucnu totiž budeme mít konkrétní slovo spojeno s pocitem, který jsme v dané chvíli měli.

A proto bych rád připomenul, že v současné době je v České republice nouzový stav a omezení volného pohybu. Většina z nás není v karanténě, jak se mylně na mnoha místech uvádí.

PS: Také nyní celorepublikově neprobíhá domácí vzdělání a rodiče nenahrazují učitele (to platí zejména pro žáky 2. stupně a výš). Jedná se o distanční či online výuku. Domácí vzdělávání má odlišná pravidla a jak rodiče, tak děti si ho zpravidla vybrali dobrovolně.