Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Život s bipolární poruchou - zpověď: pokus o sebevraždu

V tomto článku Vám povím o svém pokusu o sebevraždu. Budu pevně doufat, že můj čin odradí všechny, co nad tímto též přemýšlí, a třeba poskytne vysvětlení těm, komu někdo takto odešel. Nemusíte mít pocit viny, za to může nemoc duše

Je tomu zhruba pět let. Období dlouhodobé těžké depre, úzkostí, nezměrného žalu, temnoty, bez světélka, a zkrátka už mě takto život nedával absolutně žádný smysl. Jediné, co dokázalo uklidnit mé boloavé já, byl fakt, že to mohu ukončit. Už pár týdnů jsem měla koupené žiletky a způspb odchodu vymyšlen. A zároveň doufala v nějaký zázrak, protože z předešlích zkušeností jsem věděla, že v každém okamžiku lze vše změnit. Zázrak se nedostavoval.

Tehdy jsem navštěvovala předešlou psychiatričku, která mě zásobovala takovou haldou prášků, že by to položilo i slona. Jsem jaksi na farmaka rezistentní, takže se nedařilo mě dostat do stabilního stavu. To, co se dělo ve mně, je vskutku nepopsatelné. Když mi někdo řekl: „musíš jít ven, myslet pozitivně,...“, atd, koledoval si, že seberu zbytek sil, a dám mu přes čumák. Co lidé nevědí je, že v depresi nelze myslet pozitivně, člověk je rád, že si dojde na záchod, natož jít ven. Nezbývá nic jiného, než tento stav příjmout jaký je, dovolit si v té depresi být, ležet,.. To mi poté velmi zkrátilo dobu deprese, a přineslo velkou úlevu a jisté osvobození. Protože nejvíce si ubližujeme bojem s tím, co je, chceme, aby to už bylo pryč, a tím na sebe dáváme obrovský tlak. Na to jsem ale přišla až po onom téměř osudném dni, kdy jediná možnost, byla odchod z tohoto světa.

Můžete mi věřit, že když je člověk zevnitř naprosto rozcupován, nepřemýšlí nad tím, komu tím ublíží. Má dojem, že spíše svému okolí uleví, protože o nás mají neustálé starosti. Pravdou je, že v té době jsem neměla nikoho, koho by to bývalo nějak bolelo. Mám rodinu, ano, ale naše vztahy byly minimálně nijaké. Měla jsem jen psy. Bolest, nemožnost vylézt z postele, naprosto bez energie a entuziasmu, a s vidinou toho, že lepší to nebude, jsem šla k psychiatričce, a ta mi řekla větu, která mě k tomuto činu ještě ten den dohnala. „Vám už není pomoci.“ Mé myšlení se zastavilo, a už jsem jednala jako robot.

Jela jsem k lesu se svými psy. Nechtěla jsem to udělat doma, protože by mě někdo našel, až bych začala jaksi zapáchat, a psi by byli opravdu chudáci. Proto jsem šla do lesa, aby našly civilizaci. Vzala jsem si přes 400 léků. Různých antipsichotik, a další psychofarmaka, podřízla si žíly a čekala na náruč smrti. Přišlo mi to nekonečné. Když už jsem začala padat do nějakého stavu bezvědomí, uslyšela jsem hlas. „Vstaň ze země, běž k autu, a zavolej si pomoc!“ V autě jsem nechala telefon. Už bluzním, říkala jsem si, a dál se poddávala bezvědomí. Tentokrát to bylo jako zaburácení hromu: „OKAMŽITĚ VSTAŇ ZE ZEMĚ A JDI DO AUTA.“ Netuším, co to tehdy vlastně bylo, cestu k autu si už nepamatuju, každopádně jsem se tam náhle ocitla a volala záchranku. Byla jsem opravdu hodně mimo, nedokázala jsem ani vysvětlit, kde jsem. Samozřejmě už jaksi víme, že náhody neexistují, okolo šli lidé, dokonce zdravotní sestra, udělala mi tlakové obvazy a dohlížela, abych nepadla do šoku. Tímto těmto lidem děkuji, pokud by se k nim tento článek dostal.

Poté si toho příliš nepamatuji, jen otřesné výplachy žaludku, a že se mi v hlavě motalo,: „co jsem to sakra udělala?“ Hodně dlouho poté jsem trpěla postraumatem z této události. Došlo mi, čeho jsem byla schopná. Bylo mi strašně. Ale hlavně jsem byla vlastně vděčná, že tento pokus byl nezdařený. Teď už totiž vím, že život po životě existuje. Třeba o tom napíšu zase někdy příště, teď o tom příliš psát nechci. Sice papíry na hlavu mám, ale ti „normální“ lidé by mě měli za opravdového blázna, kdybych napsal, co vše jsem ještě v tomto zažila. A též mi můžete věřit, že smrtí nic nekončí, jen jdete bez těla, ovšem do podobného stavu bytí, v jakém jste ze světa odešli.

Proto pevně doufám, že pokud na tímto někdo přemýšlíte, nijak si nepomůžete. Tato nemoc je opravdu velmi těžká zkouška života, ale zato, když ji více poznáváte, tím i sami sebe, dozvíte se něco, co je „normálním“ lidem skryto. Věřte mi. A pokud truchlíte pro svého blízkého, co Vám tímto způsobem odešel, soucítím s Vámi. Ale jak jsem napsala, je to vina převeliké bolesti, ne Vaše, a není nic, čím byste rozhodnutí takového člověka zvrátili. A smrtí opravdu nic nekončí. Ať už to zni sebebláznivěji, pokud se za tyto lidi budete modlit, rozhodně tím nic nezkazíte.

Dnes mi toto téma přišlo jako opravdu důležité. Proto v něm příliš humoru není. Ale nebojte se, příště se budu věnovat, jak jsem příšla na to, že jsem sice blázen, ale je to svým praštěným způsobem vlastně fajn. Kdo může říct, že má tak bohatý vnitřní život? :)

Kéž tento článek pomůže i jen jediné bytosti!

A aby nebyl tento článek veskrze chápán jako negativní, přídám krátký příběh, který jsem kdysi napsala. :)

Vaše Mia

Starý dub
Na starý dub usedne malý ptáček, aby dal odpočinout svým unaveným křídlům. Po chvilce mu v hlavě vyvstane otázka: „Copak tobě nevadí, starý strome, že tu celý život stojíš na jenom místě a z celé Země znáš pouze to, kam dohlédneš?“ Na to se starý dub zamyslí a povídá: „Vždyť jsem strom, mým posláním je trpělivě stát na jednom místě a dávat přírodě kyslík. Bez toho bys ty, malý ptáčku, nemohl existovat a objevovat to, co je pro mě skryté.“ Malému ptáčku tato odpověď nepřišla dostatečná, příliš ji nechápal. „A tebe, starý strome, nikdy nenapadlo, že bys chtěl objevovat svět? Že bys měl křídla a pohybovat se volně po obloze?“ Starý strom se tiše usmál pln laskavosti a ptáčkovi pověděl: „A čím bych pak byl, kdybych měl křídla a mohl objevovat svět? Co by mi to přineslo? Jsem strom a nemohu být ničím jiným než tím, kým už jsem. Kdybych tomu tak chtěl, byl bych velice nešťastný a hledal sám sebe tam, kde se nikdy nemohu naleznout. Kdyby takto uvažoval každý strom, nic by na světě nemohlo přežít. Já už jsem dokonalý takový, jaký jsem, a jedině tak mohu být svobodný i bez křídel.“ Malého ptáčka slova starého dubu donutila k přemýšlení: „Létám oblohou kříže krážem, a mohu vidět cokoliv chci a zpívám pro radost, díky tomu jsem svobodný. Proč ale lidé nejsou spokojení s tím, jací jsou? Potkávám je, ale oni mě nevnímají, jako by vůbec ani nebyli.. Nezdají se být v míru s tím, jací jsou. Potkávám je, jak se s různými lidmi baví jinak, jak jsou nešťastní a navíc ještě ničí to, co nám všem dává život, ničí přírodu, ničí sebe navzájem, honí se za něčím a vlastně ani neví za čím. Na nic nemají čas. Proč to všechno dělají starý strome? Jsi tak moudrý, určitě znáš odpověď.“ Starý strom si povzdychne a dlouho otálí s odpovědí: „Protože, můj milý ptáčku, vůbec netuší, kdo vlastně jsou, netuší, kde je jejich skutečná podstata. Zapomněli, že jsou živoucí bytosti plné světla. Tím, jak se snaží být čímkoliv, jen ne sami sebou, stávají se nešťastnými a ztracenými. Snaží se prázdnotu, kterou mají uvnitř sebe, zaplnit hmotnými statky, či jinými pozlátky, ale nic je nedokáže uspokojit. Musí si jen vzpomenout, kdo jsou a být tím. Nic víc dělat nemusí, pak budou šťastní.“..

Autor: Mia Horová | sobota 1.6.2024 16:12 | karma článku: 26,04 | přečteno: 1728x
  • Další články autora

Mia Horová

Život s psychickými děsy - pohled nemocného

Dnes se alespoň trochu pokusím přiblížit fázi těžké deprese těm, co to sami znají, nebo i těm, kdo někoho takového má ve své blízkosti.

16.6.2024 v 22:02 | Karma: 13,33 | Přečteno: 422x | Diskuse| Osobní

Mia Horová

Život s bipolární poruchou, HPO,.. - cesta do podvědomí

Dnes se s Vámi chci podělit o to, co prožívám nyní. V minulých článcích šlo opravdu o minulost. Ale jaká je přítomnost?

6.6.2024 v 20:54 | Karma: 10,19 | Přečteno: 272x | Diskuse| Osobní

Mia Horová

Život s bipolární poruchou - kdy a jak mi byla diagnostikována hraniční porucha osobnosti

Dnes Vám přiblížím, jaké jsou průvodní jevy k diagnóze - emočně nestabilní porucha osobnosti, a jaký je život právě s tímto peklem plném emočních bouří, nestabilitou, extrémismem, vyhrocenémi reakcemi i nevinné akce,...

4.6.2024 v 14:50 | Karma: 14,24 | Přečteno: 468x | Diskuse| Osobní

Mia Horová

Život s bipolární poruchou, HPO,.. - pokus o život po pokusu o sebevraždu

Po vydání článku „Pokus o sebevraždu“ se nastřádaly otázky, jak vypadal život po „téměř smrti“. Dnes se tedy budu tomuto věnovat. Jaký byl můj život po pokusu o sebevraždu?

3.6.2024 v 14:34 | Karma: 10,78 | Přečteno: 363x | Diskuse| Osobní

Mia Horová

Život s bipolární poruchou vs vztahy

Dnes Vám přiblížím život v jiné dimenzi - s psychiatrickou diagnózou a karamboly při pokusech o interakci s jinou osobou. Na čelo si rovnou můžu dát: „jsem blázen, ale fakt hodnej, zkus mě poznat“.

2.6.2024 v 21:56 | Karma: 15,91 | Přečteno: 399x | Diskuse| Osobní
  • Nejčtenější

Čechy zasáhly extrémní bouřky, padaly obří kroupy. Hasiči měli stovky výjezdů

21. června 2024  9:39,  aktualizováno  22:58

Přes Česko prošly velmi extrémní bouřky s nárazy větru kolem 90 kilometrů za hodinu a krupobití....

Češi vjeli do vojenské zóny, fotili se u tanku. Dítě pak usmrtil nalezený granát

21. června 2024  8:52,  aktualizováno  18:16

Chorvatská policie propustila Čecha vyšetřovaného kvůli výbuchu u města Obrovac, při němž zemřelo...

Komentátor Schmarcz se v televizi pohádal se Šlachtou, pak zmizel ze studia

19. června 2024  20:51

„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin...

Ruská jaderná ponorka plula u pobřeží Floridy. Fotky ukazují její poškození

19. června 2024  13:53

Ruská flotila, která navštívila Havanu, se rozdělila. Část pluje od Kuby směrem k Venezuele,...

Východem Česka prošly silné bouřky a krupobití. Padající strom zabil člověka

19. června 2024  7:32,  aktualizováno  20.6 6:37

Velmi silné bouřky, které ve středu večer zasáhly Moravu a Slezsko, mají jednu oběť. V Českém...

Neznámí útočníci stříleli v Rusku, cílem byla synagoga, kostel a policejní post

23. června 2024  18:55,  aktualizováno  20:03

Po střelbě na policejní post v Machačkale v ruském Dagestánu pokračuje v jedné ulici střet s...

Ukrajinci poslali do Česka 115 miliard. Banky zjišťují, zda nejsou z korupce

23. června 2024

Premium Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se mluví hlavně o tom, kolik peněz evropské státy posílají do...

Za reportáž povolávací rozkaz. Ukrajinští novináři se obávají o svobodu tisku

23. června 2024  17:57

Ukrajinští novináři se v poslední době setkávají s případy pokusů ovlivnit jejich zpravodajství ze...

Útok na Krymu zranil na 120 lidí. Rusové kvůli dodávkám střel viní USA

23. června 2024  8:44,  aktualizováno  17:23

Sledujeme online Ukrajina v neděli na území okupované Ruskem vyslala desítky bezpilotních letounů. V Sevastopolu na...

Jan Kempa: Správný muž se nestydí své ženě projevovat lásku
Jan Kempa: Správný muž se nestydí své ženě projevovat lásku

Profesionální trenér sportovců-profesionálů i hobbíků, vytrvalec a závodník, Jan Kempa, je mužem činu. Svůj život obrátil v patnácti doslova...

  • Počet článků 0
  • Celková karma 18,02
  • Průměrná čtenost 0x
Blog bipolární hraničářky s pokusem o humor..

O mně
Mé jméno jest Mia Horová, jsem extrovertní introvert a hodlám psát pravdu bez příkras, ovšem s pokusem o nadhled, protože, co si budeme....je to určitá cesta, jak žít s psychickými potížemi, a to ještě s grácií.