To je neuveritelne, co Vam osud "nadelil". Jelikoz sem 40 let pracoval v psychiatrii, vetsinu v te "tezke", vim, s cim musite bojovat. Kombinace bipolarni poruchy s "bordeline" (jak se v zemi, kde ziji, hranicni porucha nazyva) je bohuzel hodne rezistentni na terapii. Priznam se, ze pacienti s bipolarni poruchou s velkou amplitudou (tedy hluboke deprese a vysoke manie) a "borderline" namahali nasi empatii k "prasknuti" a kdyz se nam na oddeleni objevil hranicarska a zaroven bipolarka v silne manicke fazi, davalo to psychice personalu poradne "zabrat". Zminila ste se, ze se ted nachazite bud na zacatku nebo uz ve stadiu deprese, snad to opet zvladnete, bohuzel nemohu vic nez drzet vam palce.

Moc Vám děkuji za Váš komentář. Je mi jasné, že lidé, kteří se pohybují na druhé straně psychiatrie, to s námi nemají jednoduché. Ale věřte, že člověk, jenž to prožívá, je na tom daleko hůř. A snažit se pochopit, neustále se sebereflektovat, bipolaritu, natož HPO, a snažit se žít "teď a tady".... Lidé si myslí, že se sebou nepracujeme. Kdyby to tak bylo, nejsme už dávno tu.

Až to bude příště nesnesitelný, zkuste peří. To vám dodá elán, energii a hlavně euforii. Vůbec nebudete chápat, proč jste pociťovala takovou míru zoufalství.

ps. to vám léky vůbec nepomáhají ?

Peří? Co to? Ne, léky jaksi nefungují