Život v psychickém pekle- Anorexie? Ne, kratom!

S čím bojuji momentálně? Co se na začátku zdálo jako lék na úzkosti i depresi, mě nakonec téměř zabilo. O závislosti na kratomu, a odvykání. Děsuplné stavy úzkostí, deprese,.. Opět boj o život.

Rozhodla jsem se napsat, a tím i varovat, o závislosti na kratomu. Z osmdesáti kil za pár měsíců na necelých padesát kilo. Co se zdálo být jako anorexie je úplně v něčem jiném.

Kratom jsem začala užívat zhruba v listopadu. Přišla jsem k této látce v posilovně, kde ho lidé pijí na zvýšení výkonnosti, zlepšení nálady, atd. Existuje několik druhů kratomu, a každý z nich má trochu jiné vlastnosti. Zpočátku jsem ho občas pila právě jen v posilovně, a okamžité účinky na úzkost, opravdu zlepšená nálada, celková úleva od všudypřítomné a neustálé deprese a niterné tísně. Měla jsem dojem, že jsem konečně našla něco, co opravdu zabírá na mé příšerné psychické stavy, konečně lék! Jenže za jakou cenu?

Od prosince, kdy byla deprese opravdu velmi těžká, jsem začala kratom užívat denně, a to hned několikrát. Samozřejmě jsem neustále musela zvyšovat dávky. Užívala jsem zejména kratom žlutý a červený. Červený má tu účinnost, že mě dostal do příjemného bezvědomí, ale při vědomí. Zkrátka totální vypnutí mozku, úzkostí, a všeho, co se v tu chvíli ve mně odehrávalo.

Právě od listopadu jsem začala rapidně hubnout. A v prosinci jsem zvládla v posteli zhubnoutou o dvacet kilo! A tak to šlo dál a dál, a já i psychiatr jsme mysleli, že jde jednoznačně o anorexii. S jídlem jsem ale měla problém vždy – v depresi a úzkostech mi jíst zrovna nejde. Nejdříve se mi samozřejmě takové hubnutí líbilo, neboť moji váhu ovlivnila psychofarmaka, v životě před depresí jsem byla vždy štíhlá, a nijak jsem se nemusela starat o to, co jím, ani se nemusela snažit si svou postavu udržet. Zkrátka jsem to měla v genech. Léky kdysi způsobily rapidní příbrání. A nyní kratom pravý opak. Nějakým způsobem mi ovlivnil metabolismus, a cokoli sním, mnou buď hned jen projede, nebo tělo spálí.

Ve chvíli, kdy jsem zhubla na padesát kg, už to opravdu přestala být sranda a já začala jíst, jak jen to jde, jenže váha stále klesala. A co za to může? To, co jsem ze začátku považovala za lék na mé psychické stavy – kratom! Na každého tato psychoaktivní látka působí jinak. Netuším, jakým způsobem vlastně působí na mě, ale věřím, že pokračovat s ním dál v takové míře, v jaké jsem ho brala, už tu nejsem.

Když mi došlo, že kratom pro mě není lék, ale zabiják, začala jsem snižovat dávky, až na nejnutnější minimum. Potýkám se s obrovskými úzkostmi, neustálý vnitřní i vnější třes, a opravdové psychické peklo způsobené nejspíše „absťákem“. Vzhledem k těmto stavům a zároveň faktu, že stále nemohu přibrat na váze, se chystám na jistou soukromou kliniku, kde se lidé léčí právě ze závislostí, ale také z úzkostí a depresí. Velmi intenzivní psychoterapie, aby člověk konečně pochopil sebe sama, proč tyto stavy přichází,... Člověk se obvykle nestane závislým na čemkoli psychoaktivním, či psychedeliky, jen tak z nudy. Obvykle je to útěk před realitou a těžkými psychickými stavy. Dřive jsem závislost nedokázala pochopit, má matka byla tězká alkoholička, když jsem byla malá, proto jsem se vždy drogám raději vyhýbala, jelikož geny jsou geny, že. Kratom jsem považovala za neškodnou rostlinu, nějak mi nedošlo, že se ženu do horoucích pekel psychické závislosti, a téměř k vyhladovění těla.

Inu, dávejte si opravdu pozor! Pokud trpíte psychickými poruchami, jste k možné závislosti na nějaké látce, která Vám pomáhá zvládat těžké stavy, velmi blízko. Na kratom si opravdu dávejte „majzla“, může pomoct, ale pokud dojde k závislosti, může i zabít! Proto teď nejsem vidět ani na sociálních sítích, s nikým nekomunikuji, a zkrátka si možná někteří mohou myslet, že už nejsem mezi živými. Tady máte vysvětlení.

Držte se!

Vaše Mia.